Podle něj by těžiště soukromého práva včetně práva smluvního mělo i nadále zůstat na úrovni členských států, které jej dovedou regulovat nejen dostatečně uspokojivě, ale také efektivněji.

Komisí navržené nařízení by mělo vytvářet samostatný právní režim, který by existoval paralelně vedle vnitrostátních právních úprav. Ten by měl být v přeshraničních transakcích dostupný smluvním stranám jako volitelný právní režim pro jejich smlouvy. Podle Kožušníka navržený postup Komise nepřispěje ke konsolidaci vnitřního trhu, ani ke zlepšení jeho fungování, ani neusnadní přeshraniční obchodní vztahy mezi podnikateli a spotřebiteli. „Jsem přesvědčen, že projednávané nařízení nemůže naplnit Komisí zamýšlený cíl. Použít jako nástroj harmonizace spotřebitelského práva institut mezinárodního práva soukromého je nemístným experimentem,“ doplnil český europoslanec.

Kožušník také varoval před navrženou právní dvojkolejností režimů spotřebitelského práva. Ta podle něj podkope právní jistotu spotřebitelů a znepřehlední jejich orientaci v celém komplexu spotřebitelského práva. „Měli bychom se více zaměřit na dokončení sice náročného, ale relativně úspěšného procesu harmonizace spotřebitelského práva EU a neuchylovat se k různým hurá nápadům. Pokud dnes umožníme přijetí nařízení, bude jen otázkou krátkého času, kdy budeme mít na stole návrh, který nebude upravovat jen problematiku prodeje, ale komplexní civilní kodex, který bude stát mimo režim národních právních řádů,“ apeloval Kožušník.