Zlepšením spolupráce mezi armádou a školami! Díky níž se podaří postupně doplnit stavy vojska, zlepšit tělocvičné schopnosti mládeže a pozdvihnout školství i obranu republiky. Tato spolupráce by se odehrávala na třech následujících úrovních:

1.Základní školy

V rámci základních škol se chceme zaměřit především na výuku tělocviku, které by neměla zmizet z osnov, jak to prosazují neomarxisté, ale naopak by v nich měla nadále zůstat a zlepšovat se. Jeden z hlavních nedostatků pozorujeme v nízké úrovni všestranných pohybových dovedností žáků. Čili v absenci základních gymnastických schopností. Děti sice umí hrát kopanou, florbal či košíkovou, ale kotoul vzad nebo výmyk či společně pochodovat ve dvouřadu už nezvládají. Toto tvrzení sice nemůžeme vztáhnout na všechny žáky, ovšem u většiny nejspíše bude pravdivé. Schválně zkuste požádat vlastní děti, aby před vámi udělali kotoul nebo stojku. Zvládnou to?

Za výuku tělocviku nesou zodpovědnost především školy a jejich zřizovatelé. Právě ti musí najít cestu k nápravě, a to nejen skrze změnu vzdělávacích programů.

Co se týče spolupráce základních škol a vojska, měla by se odvíjet od každoročních setkání, kdy do škol zajdou příslušníci naší armády a poutavě žákům osvětlí, co zajišťuje armáda pro stát a jaké je to být vojákem. Zároveň jim mohou ukázat část výstroje a výzbroje. Tyto události by svým stylem připomínaly dřívější branné dny. Šlo by o to žáky od armády neodradit, nýbrž v nich vzbudit zdravou zvídavost.

2.Střední školy

V rámci středních škol a gymnázií by se součinnost s vojskem měla zaměřit více na náborovou činnost do Aktivních záloh (AZ). Představme si to tak, že by každý rok chodil do posledních dvou ročníků středních škol zkušený vojenský náborář a vysvětloval by studentům, jak fungují Aktivní zálohy, a co jim může přinést, když se stanou jejich příslušníky.

Ministerstvo obrany by tak muselo přehodnotit doposud velmi špatně nastavenou náborovou činnost. Především tím, že by pravidelně ze zkušených vojáků, kteří o takovou činnost budou mít zájem, vychovávalo efektivní náboráře. Ovšem tito lidé by danou činnost nemohli dělat do smrti, ale pouze na pár let a pak by se posunuli někam výše.

Zároveň lidé, kteří by do AZ vstoupili na střední škole, by jako záložáci mohli pokračovat i při výkonu svého povolání nebo by pak mohli přímo přejít do armády či na Univerzitu obrany.

3.Vysoké školy

Hlavním stavebním kamenem pro získávání nových příslušníků armády České republiky by se měla stát Univerzita obrany. Tu je však potřeba z gruntu reformovat. Na univerzitě by měli učit zkušení důstojníci s kvalitními odbornými znalosti a taktéž bojovými zkušenostmi, nikoliv pouze vojenští ouřadové, kteří viděli bojiště jenom v televizi. Univerzita se musí zaměřit na reálné potřeby armády a od toho odvodit nabídku svých oborů, předmětů a výběr studentů. Zároveň mezi její úkoly patří, aby dokázala zajistit, že její absolventi skutečně budou působit určitou dobu v naší armádě a nerozprchnou se do světa. Taktéž přijímací řízení by se mělo nastavit tak, aby se na univerzitu dostali ti nejlepší uchazeči s opravdovým zájmem o službu v armádě, a ne lidé, jež se chtějí „získat titul“ a dostávat od školy peníze. Jako vzor pro naši Univerzitu obrany může posloužit americká vojenská akademie ve West Pointu. Právě k jejím standardům bychom se měli co nejvíce přiblížit.

Na ostatních vysokých školách pokračujme ve vykonávání náborové činnosti, tak jak bylo zmíněno u středních škol. Absolventi z technických, přírodních a částečně i sociálních oblastí se mohou armádě velmi hodit. Jejich vysoké školy je připraví po odborné stránce, armáda zas po stránce vojenské.

Výše zmíněné body berme jako odrazový můstek pro spolupráci armády a škol, která povede ke zvýšení obranyschopnosti republiky. Jak v oblasti obrany, tak i ve školství se jedná o dlouhodobé investice, jejichž klíčový význam se projeví ve chvílích krize. Na příchod možných bezpečnostní či ekonomických krizí se zodpovědný národ pečlivě připravuje. Nepodceňujme problematiku výstavby armády a ani vzdělávání občanů, jinak se nám to šeredně vymstí. Podpořme tedy širší spolupráci armády a škol.

Psáno pro blog.idnes.cz