Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo.

Tady zaznívá často obava ze slučování obcí, i když samozřejmě této novely se to úplně přímo netýká. Já bych chtěl říct, že ta debata o tom, co se týká slučování obcí, by skutečně měla nastat dříve než později. Protože pokud je nějaký problém v územním uspořádání, pokud je problém v samosprávách, tak je to samozřejmě vysoký počet obcí v České republice. My jich máme, tuším, něco přes 6 200. Je to snad nejvíce v Evropě.

Problém je například v tom, že malé obce mají poměrně velké katastry, které spravují. Nemusím jmenovat obce, které mají katastry častokrát větší, než jsou statutární města, a s poměrně malým aparátem - většinou se jedná skutečně o jednotky lidí - spravují obrovské katastry, které samozřejmě znamenají pro ně obrovskou zátěž. Ti lidé, starostky, starostové, v malých obcích skutečně odvádějí obrovský kus práce.

Samozřejmě stát na ně posílá čím dál tím větší administrativní a další zátěže, které musí vykonat, a bohužel se nemohou věnovat tomu, čemu bychom chtěli, aby se věnovali nejvíce. To znamená rozvoji toho regionu. Rozvoj regionu bohužel je na druhém, třetím, místě, protože na tom prvním je právě plnění povinností, které na ně klade stát

. To znamená, debata o nějaké formě slučování obcí, o vytvoření nějakých samosprávných celků, které budou větší než obec o pár stovkách obyvatel, je tady na místě. Měla by se otevřít co nejdříve. Věřím, že to je velmi bolestivé pro celou řadu zastupitelů, starostů, právě z těchto obcí, ale každý, kdo byl třeba na kraji, ví, že právě ty malé obce se potýkají s velkými problémy.

Děkuji.