Přeji příjemné úterní odpoledne.

Já si dovolím načíst nebo seznámit vás s důvodovou zprávou k pozměňovacímu návrhu, který najdete nahraný v systému pod číslem 1274, a ta zní následujícím způsobem.

Článek 15, Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, doplňuje stávající katalog práv souvisejících s právem autorským o právu vydavatele k jeho tiskové publikaci. Cílem této nové právní úpravy je zajistit kvalitní žurnalistiku v Evropské unii a přístup občanů k informacím skrze podporu svobodného a pluralitního tisku. Práva přiznaná vydavatelům tiskových publikaci podle Směrnice mají mít stejný rozsah jako práva na rozmnožování a zpřístupňování veřejnosti stanovená ve Směrnici 2001/29/ES, pokud jde o on-line užití poskytovateli služeb informační společnost.

Poskytování licencí a prosazování práv v tiskových publikacích, pokud jde o on-line užití poskytovali služeb informační společnosti je pro vydavatele tiskových publikací v digitálním prostředí často složité a neefektivní. Ze zkušeností z Francie, která článek 15 implementovala již v roce 2019, je zřejmé, že nástroje obsažené ve Směrnici samy o sobě k efektivnímu naplnění zamýšleného cíle nedostačují. Francouzská právní úprava totiž, pokud šlo o vztah mezi vydavateli a poskytovateli služeb informačních společností, pouze převzala text Směrnice, a to obdobným způsobem, jakým tak činí navržená právní úprava česká. Bezprostředním důsledkem přijetí nové francouzské legislativy bylo, že dominantní poskytovatel služby informační společnosti, tedy internetového vyhledávače, redukoval zobrazovaný obsah na odkazy a velmi krátké úryvky, k jejichž užití není třeba licence.

Příslušná právní úprava měla tedy zprvu účinek zcela opačný, než jaký byl evropským zákonodárcem zamýšlen, neboť vydavatelé tiskových publikací nejenže neobdrželi žádnou odměnu, ale navíc poklesla jejich viditelnost v on-line prostředí. Francouzští vydavatelé se proto obrátili na antimonopolní úřad, který předběžným opatřením ze dne 9. dubna roku 2020 uložil dominantnímu poskytovali služby informační společnosti povinnost zobrazovat v původním rozsahu a současně jednat v dobré víře s vydavatelem, který projeví zájem o udělení licence. Postup antimonopolnímu úřadu byl z podnětu dominantního poskytovatele služby informační společnosti přezkoumán soudem, který rozhodnutím ze dne 8. října roku 2020 shledal předběžné opatření zákonným. Na základě těchto rozhodnutí tedy byl dominantní poskytovatel služby informační společnosti povinen s vydavateli jednat a k redukci zobrazovaného obsahu přistoupit pouze v případě, že vydavatel odmítne akceptovat spravedlivou odměnu. Jak patrno, v právní úpravě obsažené v článku 15 Směrnice je mezera, která poskytovali služby informační společnosti umožňuje smysl citovaného článku obejít. Tato mezera musela být z důvodu absence zákonné úpravy následně vyplněna rozhodnutím francouzského antimonopolního úřadu.