Tak jsme dopadli: Zeman se na nějaký čas trochu zlepšil, a už je to "starý Zeman", slyšeli jsme od několika politiků. Už jen stačilo, aby řekli slovo "dobrý". Starý Zeman (ve smyslu jak ho znali) to nebyl, protože pochybuji, že mu v ÚVN nalévají. Konečně díky panu profesorovi Pafkovi, členovi konzilia II., máme potvrzeno, co tušil asi každý -Zemanovu chuť nasávat nevydržela jeho játra a má tudíž cirhózu. To o něm vypovídá hodně, ale ještě více to vypovídá o intelektu těch, co ho opakovaně svými hlasy poslali do prezidentského křesla. "Výborná vizitka" pro naši zemi.

Zeman na nemocničním lůžku byl krotší, než kdy jindy. Chyběla standardní zpupnost, ale přesto si neodpustil lhaní na úkor Tomáše Halíka. Na konci poznamenal cosi o nenávisti. zrovna on. To teda sedí.

Politici "ocenili" jeho "vstřícnost" jmenovat Fialu premiérem. To, co by v parlamentní demokracii mělo být automatické a bez zvláštních komentářů, je dnes vyzdvihováno div ne jako státnická moudrost. Ach jo! Ještě by mu mohl jeho nástupce dát taky nějaký metál za zásluhy, že neškodil. Ve skutečnosti je Zeman člověkem, který by bohatě naplňoval tezi spisovatele Jana Procházky, že: "některé lidi by se státu vyplatilo penzionovat už v patnácti letech".