Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážený pane senátore, dámy a pánové, já se pokusím v krátkosti navázat na svou včerejší řeč, ale budu již věcný k senátnímu návrhu. Myslím si, že osvětu, kterou jsem provedl v rámci přípravy tohoto materiálu, již opakovat nemusím a nebudu také zdržovat průběh dnešního dne. 

Tato novela 870 proběhla ve velké diskusi v Poslanecké sněmovně hlavně na hospodářském výboru. Byly uspořádány různé semináře, byly uspořádány různé debaty týkající se výstupu a já považuji to, co Poslanecká sněmovna schválila, za docela dobrý kompromis. Nikdo není stoprocentně uspokojen, ale myslelo se asi na všechno to, co je důležité. Všechny obory, které jsou zde v rámci POZE pojmenovány, měly šanci a tu šanci využily a snažily se do tohoto návrhu dát to, co by pomohlo tomuto oboru se posunout dále.

To, co se stalo v Senátu, o to více mě mrzí. Protože očekával jsem, že Senát provede minimální úpravy dokonce u věcí, u kterých jsme si my tady ve Sněmovně nebyli až tak dalece jisti, přesto aby byl lepší možná výklad, aby bylo lepší chápání v rámci zákona. Co se ale vrátilo ze Senátu jako tisk 870, považuji za novou praxi možná Senátu, ale spíše ministerstva. Protože ministerstvo vzalo řekl bych komplexní pozměňovací návrh, který se mu nepodařilo připravit v rámci Sněmovny, nebo byl v rámci Sněmovny kritizován, a předložil ho senátorům, aby ho vkomponovali do tohoto zákona. Jedná se mi o transpozici RED II. Je to problém, protože proč potom má Sněmovna tyto zákony projednávat, když vlastně velká změna tohoto zákona jde už ze Senátu, kde ji nemůžeme jakkoliv upravit, pouze zamítnout, nebo schválit. Zákonodárce, když upravoval Ústavu a stanovoval postup schvalování zákonů, dle mého názoru nepočítal s tím, že Senát bude ten první zákonodárný, byť tu možnost má, ale ten zákon v tomto případě takhle není stavěn, aby takovou rozsáhlou změnu provedl.

Proto když se dívám na informaci, kterou jsme ze Senátu k tomuto senátnímu tisku u nás pod číslem 870 dostali, mě napadají otázky. A to otázky, zda opravdu senátoři věří, že se jedná pouze o technickou část transpozice směrnice RED II. Já o tom nejsem přesvědčen. Protože my jsme tu debatu měli docela obsáhlou a velkou k této věci v rámci hospodářského výboru. A například debata kolem přimíchávání biopaliv, což bylo téma z pravého rohu Sněmovny, které tam zaznívalo docela energicky, ke kterému jsem se osobně přidal, že se mi to nelíbí, ta úroveň, která tam byla, se tam dostala z druhé strany. Protože už se tam nehovoří o tom přimíchávání jednotlivých, ale v komplexu. Jinými slovy, ministerstvo dosáhlo svého, masivně se v České republice bude přimíchávat, Evropa bude tleskat, ale zákonodárci, aspoň ti, kteří sedí ve Sněmovně, byli obejiti. To považuji za určitou chybu, nebo nechci-li použít určitý trik, který se podařil ministerstvu v této věci udělat.

Tady bych si možná i pomohl tím, že použiji-li výraz kolegů, "my nepokleknem před Evropskou unií", tak tady se senátorům podařilo připravit ten návrh tak, že my vlastně "lehnem před tou Evropskou unií". Protože v rámci tzv. technické transpozice vyřadili rozhodování místního parlamentu, domácího parlamentu o této věci a možnost té vůle si určit, jestli opravdu chceme nebo nechceme přimíchávat a hlavně v jakém poměru chceme nebo nechceme přimíchávat, jaká kvalitní biopaliva chceme nebo nechceme přimíchávat. Jestli chceme ta jednoduchá, první úrovně, řepková a další. Anebo ta druhá a následná, nebo syntetická. Ne, stanovila povinnost pro všechny výrobce do určitého roku, že musí.

Toto nepovažuji za správné a toto je docela vážný problém, který se tam objevil. Proto si myslím, že původní sněmovní verze byla lepší a umožní ministerstvu připravit postupně další novelizaci, protože se blíží RED III a budeme muset se s tím vyrovnat. A to není, že teď přijmeme nějaký zákon a potom možná za tři, za čtyři - ne, já si myslím, že už teď se začíná na ministerstvu připravovat zase novela energetického zákona, která bude muset řešit ty aktuální věci. Proto se mi nelíbí ten návrh, který jde ze Senátu, který jakoby nám neumožňuje rozhodnout si o ryze českých a národních zájmech českých motoristů, českých spotřebitelů, ale nutí nám tuto transpozici a ještě tímto stylem.

Čili pokud bychom měli hlasovat pro Senát, na rovinu říkám, že si před Evropskou unií leháme, to ani nepoklekáváme. Leháme si před ní, a to považuji za chybné, protože bychom se měli umět ozvat a měli bychom si říci, co považujeme do budoucna pro českého motoristu z tohoto pohledu jako dobré a přínosné a popřípadě jaká paliva preferujeme, abychom také vyslali signál do průmyslu, aby věděl, na která biopaliva se orientovat, a jestli má vůbec cenu v Česku vyrábět syntetická paliva, jestli ten odbyt tady bude atd. Toto by měl být signál, který bychom měli vyslat. Bohužel senátní vratka toto úplně ubírá a dostává to do té roviny jasné direktivy, kterou my jí dokonce odsouhlasíme. Je to vážná výhrad a prostě proto s tou senátní vratkou nemůžu takhle souhlasit a za klub KSČM říkám, že ji nemůžeme podpořit, protože tady opravdu došlo k obejití Sněmovny a její vůle vyjádřené například hlasováním hospodářského výboru, například hlasováním této Sněmovny.