Druhá skupina prostředků souvisí s mnohostrannou zahraniční spolupráci prostřednictvím mezinárodních organizací systému OSN či mezinárodních finančních institucí a formou příspěvku do EU. Podmínkou pro poskytování této formy pomoci je soulad mezi zaměřením aktivit a prioritami jednotlivých organizací a zájmy ČR. Například jsou zde příspěvky mezinárodním organizacím jako EU, OSN, OECD nebo i účast českých odborníků na projektech mezinárodních organizací jako UNDP, UNEP, UNFPA, FAO, INIDO, ITU a mnoho dalších. V rozpočtu MZV je na tuto činnost plánováno 1 966 miliónů korun z toho je 28 miliónů plánováno na dary mezinárodním organizacím a vybraným institucím do zahraničí. Dalších 60 miliónů je určeno na cílenou asistenci podpory obyvatelstvu Sýrie.

V roce 2002 vznikla platforma pro spolupráci nevládních neziskových organizací FoRS, která by mělo zastřešovat rozvojovou spolupráci spolu s rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí. Představuje 30 členských organizací a 10 pozorovatelských organizací a 4 fyzické osoby (oblast vzdělávání). Ve fóru se mimo nevládních organizací účastní i stát přímo prostřednictvím MZV a zprostředkovaně přes ČRA. Toto fórum je členem mezinárodního sdružení CONCORD pro humanitární pomoc a rozvoj čítající okolo 1600 organizací.

Pokud bych se pustil do výčtu jednotlivých aktivit na poli humanitárních a rozvojových projektu mám téma na zajímavou knihu.

Co však stále budí zájem a kontroverze mezi občany i samotnými nevládními neziskovými organizacemi je politické zadání mnohých aktivit spojené s takzvaným exportem demokracie. Ten vyplývá i ze zadání české zahraniční pomoci, nazvané transformační spolupráce, která doplňuje zahraniční rozvojovou spolupráci a soustřeďuje se na „vytváření a posilování demokratických institucí, právního státu, občanské společnosti a zásad řádné správy veřejných záležitostí. Cílem je podpora transformačních procesů formou nízkorozpočtových neofenzívních typů školení, stáží a seminářů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů (občanská společnost, media, humanitární vzdělávání, demokratické instituce, místní samospráva, právní řád apod.) v oblastech ovládaných totalitními režimy, s využitím specifické české zkušenosti s přechodem od totality k demokracii v 90. Letech minulého století.“

Tento projekt transformační spolupráce vznikl dlouho před praktickým používáním termínu „hybridní války“, ale dnes bych se nebál jej použít. Z neformálních debat s členy FoRS je zřejmé, že ve své práci v zahraničí a mnohdy v neklidných oblastech považují toto politické zadání a úkoly za problematické. Jsou totiž schopny diskreditovat činnost těchto organizací, a tím zabránit pokračování v plnění humanitárních úkolů. Měli bychom si totiž ujasnit, zda nám jde humanitární a rozvojovou pomoc, nebo o ovlivňování vnitropolitického dění v cizích zemích. Stejně jako my se totiž v těchto zemích řeší ovlivňování vnitropolitických událostí zásahy zvenčí. Tyto hybridní hrozby se naplno rozhořely v souvislostmi s arabským jarem a vývojem na Ukrajině a čím dál tím více zaznívají otázky na zneužívání dobré vůle lidí pomoci lidem v nouzi. Jediné transparentní řešení je důsledně oddělit nevládní neziskové organizace s politickým zadáním od čistě humanitárních organizací. A zároveň v rámci projednávání rozpočtu zavést průřezovou kapitolu zahraniční rozvojové pomoci ČR, kterou by měli projednávat poslanci například petičního výboru vzhledem k převažujícímu humanitárnímu poslání této pomoci. O toto budu jako poslanec KSČM usilovat, aby se tato zahraniční pomoc zprůhlednila a zabránilo se poškozování dobrého jména České republiky v zahraničí

(převzato z Profilu)