Když císař Josef II. v roce 1781 zrušil nevolnictví v českých zemích, nečinil tak myslím z lásky ke svým poddaným, ale z ekonomického pragmatismu. Strávil hodně času touláním po venkově své říše a poznal, jak zbídačená je. Byl na tehdejší dobu moderní. Pochopil, že volný pohyb pracovních sil je základem ekonomické prosperity. Rakousko-Uhersko bylo třetí nejlidnatější zemí tehdejší Evropy.

Stejně tak o necelých 200 let později zakládající členové EHS v roce 1968 definovali jako základ prosperity svých členů volný pohyb zboží, služeb a osob. Ano, to byly doby, kdy se na celoevropské úrovni řešily věci pro ekonomiku důležité, nikoliv počty pohlaví a kvóty.

Jistěže Josef II. ani první předseda EHS W. Hallstein neměli sílu ani vůli řešit skutečnou mobilitu lidí, ale na tehdejší doby to bylo hodně vizionářské. A ukázalo se, že správné. Tenkrát hlavně řešili zrušení bariér při přesídlení, ale efekt mobility lidí byl už tehdy znát.

Sám nerozumím spoustě věcem. Tedy upřímně, je toho mnohem víc, čemu nerozumím, než v čem se dokážu zorientovat. Snad jen při svém věku pamatuju víc, než poslední dekádu a dokážu srovnávat. Přitom se nebráním ani hledět do příštích let, ještě nejsem ve věku, abych žil jen ze vzpomínek. Relativně nedávno měl u nás automobil doma jen tu a tam někdo. Pokud v roce 1989 bylo průměrně 4,3 obyvatel na auto (započtena i nesoukromá vozidla), vloni už jenom něco přes 1,5 člověka.

Pokud za časů mého mládí byl i výlet z vesnice do města okresního věcí plánování, dnes je běžnému motoristovi už malá republika. Auto, tedy prostředek individuální mobility, je dnes naprosto běžnou součástí většiny domácností, je docela dobře dostupné. Já si myslím, že je to fajn. Celé dětství i posledních 30 let žiju na venkově, jsem hrdý venkovan a fakt to tady mám rád. A tak vidím, že dnes není většina lidí na vsi odkázaná jen na místní koloniál, většina si nakoupí kde chce a kdy chce. Ale i do toho místního obchodu své zboží dopraví i malý místní i přespolní producent.