Osobně si myslím, že je ale většina mladistvých pachatelů schopna uvědomovat závažnost své trestné činnosti, jen nemají vyzrálou vlastní odpovědnost.Otázkou zůstává, zda výše trestu nebyla ovlivněna tím, že obětí se stala transgender dívka, a to, že se značná část společnosti dívá na transgender osoby nepříliš pozitivně, což je mimo jiné vyvoláno i tím, jak transgender ženy, které se narodily jako muži, v sportovních kláních porážejí své ženské soupeřky (což osobně považuji za nefér). Ale to je na samostatné téma.

Ale k tématu: V Británii je trestní odpovědnost od deseti let. Británie přistupuje k vraždám, páchaným mladistvými stejně dlouhodobě. Jednašedesátiletou učitelku ubodal v dubnu 2014 přímo při vyučování v Leedsu ve Velké Británii patnáctiletý vrah. Využil okamžiku, kdy se skláněla nad spolužačkou, a několikrát ji bodl kuchyňským nožem do zad a do krku před zraky třiceti dětí ze třídy. Začátkem listopadu poslal soud nezletilého vraha do vězení na doživotí. Jako důvod uvedl, že chtěl jít do vězení, aby se o sebe nemusel starat.

S ohledem na stav společnosti, snahy o bagatelizaci poslání rodiny a rodinné výchovy, na všudypřítomný stres, který se v rodinách i mimo ně logicky přenáší na dospívající a má na ně negativní vliv, roste (nejen) mezi mladistvými agresivita a narůstá násilná trestná činnost. Podle mého názoru se blíží doba, kdy bude třeba téma trestů pro mladistvé přehodnotit, nebo k nim alespoň otevřít diskusi.

Tresty ale neodstraní příčinu. Tresty nejsou výchovné, ale odstrašující, jenže pachatele od trestné činnosti nijak neodrazují. Většina totiž o tom, že budou dopadeni a potrestáni, absolutně nepřemýšlí, a pokud ano, pak žijí v přesvědčení, že vypátráni a potrestáni nebudou. Často diskutovanou otázkou je také to, zda vězení člověka „polepší“, nebo zda tam pochytí ještě více negativního.