Zatím taková alternativa není. Možná je to tím, že hledáme minimálně nového Havla nebo dokonce Masaryka. Přesněji hledáme mýtický obraz obou velikých českých a československých prezidentů.

Velké postavy se obvykle objevují ve zlomových dějinných chvílích. Pakliže momentálně takové osobnosti chybí, klíčové historické události nás patrně nečekají.  Jenže s tím se asi my Češi nedokážeme smířit. To je pro nás příliš obyčejné! Náš problém je v tom, že do prezidenta si projektujeme krále, když už tedy sedí na Hradě.

Asi i proto padají vážně míněné návrhy na kandidáty zcela mimo dosavadní politický život. A jejich šance jsou poměřovány pouze jejich mediální známostí a mediálním obrazem. Čím dále od politiky, tím lépe. To už je vůbec kombinace průšvihů: hledá se polobůh a nepolitik.

Já hledám prezidenta pro všední den. Mým favoritem bude ten kandidát, který prezidentství odmýtizuje a zcivilní. Chci prezidenta takříkajíc z oboru, spíše notáře než stařičkého mocnáře. Občas se říká, že máme příliš mnoho poslanců, senátorů, hejtmanů a starostů. Tak toho využijme. Věřím, že mezi nimi je osobnost, která dokáže kompetentně vykonávat prezidentský úřad coby reprezentanta státu navenek a moderátora politického života uvnitř státu.

Pokud nezačne většina společnosti chápat roli prezidenta především jako úřad, jsme na nejkratší cestě k znovuzvolení Miloše Zemana nebo jiné lehce deviantní postavy.

Jan Matějů, Pelhřimov