Děkuji za slovo. Protože předřečníci mě žádali, abych vystoupil a komentoval některé části toho návrhu usnesení, tak já bych k tomu doplnil několik skutečností.

Za prvé v tom bodě a) je vymezen mandát vyšetřovací komise na prověření skutečností týkajících se nákupu a distribuce ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Takže v rámci tohoto bodu je možné, aby se vyšetřovací komise zaměřila např. na nákup vakcín včetně i úrovně koordinace na úrovni Evropské unie. A protože víme, že tam došlo ke zpoždění oproti třeba Velké Británii nebo Spojeným státům - a byť samozřejmě Česká republika je jenom jedna země Evropské unie a nemůže zcela řekněme prosadit zásadní změny tak, jak bychom si to představovali, tak určitě je dobré pojmenovat ty záležitosti a navrhnout i úpravy, které by vedly k tomu, že v této oblasti bude česká vláda mít doporučení, jak třeba prosazovat větší akceschopnost při nákupu vakcín pro obyvatele České republiky.

Samozřejmě se může věnovat i otázkám léků, pořízení zdravotnického materiálu, jeho distribuci po České republice a zásobám v rámci Státní správy hmotných rezerv, které se ukázaly, že jsou nedostatečné a že nedocházelo řekněme k faktickému přezkumu těch požadavků, ale že se formálně opakovaly pouze ty žádosti, které tam historicky byly. I tam samozřejmě do toho spadá otázka českých dodavatelů zdravotnických pomůcek, ale myslím si, že tu prioritizaci by měla provést sama komise říci na začátku, která z těch témat jsou nejdůležitější a těm se věnovat tak, aby dodala Poslanecké sněmovně svůj výstup ve lhůtě, kterou jí Poslanecká sněmovna uloží.

V rámci toho druhého bodu - postupu při přijímání protiepidemických opatření ze strany vlády České republiky včetně vysokého počtu rozhodnutí, která byla zrušena Nejvyšším správním soudem jako nezákonná, tak je potřeba zejména zjistit ten faktický postup, jakým vznikala ta protiepidemická opatření, čili jaký odbor je měl na starosti, jak tam fungovalo připomínkování. Samozřejmě je nutné brát v úvahu, že ta reakce musela být velmi rychlá v rámci pandemie ve všech případech, protože tam je ten exponenciální růst, takže nejde o to vyžadovat nějakou přehnanou rigiditu, ale jde o to podívat se na to, jak fungoval odborný tým na úrovni ministerstva, případně jiných institucí, které se na tom podílely, jestli byl adekvátně sestaven, jestli tam jsou nějaká doporučení k úpravě tak, aby to fungovalo lépe, a zejména se zaměřit i na způsob provedení právní kontroly, čili bezvadnosti z hlediska právních předpisů, protože se potom ukázalo, že některá ta opatření byla rušena jako nezákonná.

A vzhledem tomu, že jsem přímo s panem ministrem i s panem náměstkem Policarem při přípravě pandemického zákona je několikrát upozorňoval na to, že pokud se tam napíše pouze omezení, tak to bude mít za následek, že to soudy budou vykládat a contrario proti těm jiným položkám, kde se počítalo se zákazem jako skutečně pouhé omezení, a že nebude možné to používat na zavírání. A oni to skutečně využili na to, že se na to odvolávali, na to ustanovení pandemického zákona při zavírání obchodů. Tak musela tam proběhnout nějaká kontrola právním oddělením a je potřeba si říci, z jakého důvodu tam nedošlo k odchycení těchto případů. Je to věc závažná, protože samozřejmě ta nezákonná opatření budou generovat nároky poškozených subjektů, které budou uplatňovat nárok na náhradu škody proti státu, který jim byl způsoben nezákonným úředním postupem, a ty škody v rámci dokazování bude mnohem náročnější pro stát prokázat, že nepochybil, než pokud by se postupovalo pouze podle ustanovení pandemického zákona, kde stát hradí skutečnou škodu atd., a není možné, aby nesl veškeré to břemeno škody. Takže teď jsme se dostali jako Česká republika do výrazně méně komfortní situace, pokud jde o naše postavení v soudních sporech a nárocích na náhradu škody, které vyplývají z porušení pandemického zákona.

Takže to jsou záležitosti, které se budou v rámci toho druhého okruhu promýšlet. Samozřejmě bude se tam řešit záležitost typu, proč u některých opatření nebylo odůvodnění, ačkoliv ta věc byla vládě několikrát vytýkána, a problém není v samotném pandemickém zákonu. Problém je pouze v tom, že ministerstvo opakovaně překročilo své pravomoci podle pandemického zákona a neuvádělo tam ty náležitosti, které tam být měly.