Veřejnost byla šokována vraždou labouristické poslankyně Jo Coxové, která byla pro setrvání  Spojeného království v EU, pomateným příznivcem odchodu z EU. Přesto, že kampaň pro setrvání či výstup Británie z EU běží na plné obrátky, zdá se, že příznivci odchodu z EU mají mírně navrch. Zastánci setrvání Británie v EU většinou argumentují negativními dopady na britské hospodářství.

Ve dnech 9. - 12. června 2016 se v Drážďanech za účasti cca 130 hostů konala již 64. výroční konference klubu světové „elity“ Bïlderberg. Vzhledem k tomu, že Evropská unie je považována za „dítě“ vzniklé z rozhodnutí účastníků Bilderbergu, tak zde letos zazněla vyjádření, že odchod Británie z EU by byl „tragédií pro všechny“. Člen řídícího výboru Bilderbergu a šéf společnosti Airbus Thomas Enders bez vytáček přiznal, že klub bude „ze všech sil lobbovat proti brexitu“. Podle jeho slov by to vážně poškodilo průmysl a zahraniční obchod Británie.

Že je situace vážná, svědčí i účast otce – zakladatele Bilderbergu, bývalého, legendami ověnčeného,  ministra zahraničí USA, dnes již 93 letého Henryho Kissingera, několika desítek generálních ředitelů nadnárodních společností i bývalých ředitelů tajných služeb MI6 a CIA.

Před brexitem varuje i předseda Evropské rady Donald Tusk. Podle něho nebezpečí případného odchodu Velké Británie z EU spočívá v tom, že nikdo dnes nedokáže předvídat jeho dlouhodobé dopady a důsledky.

Největším paradoxem celé kampaně je ovšem rozkol v řadách konzervativní strany, která je v současnosti u vlády. Britský premiér David Cameron a část jeho ministrů jsou pro setrvání Británie v EU, přičemž ministr spravedlnosti Michael Gove je stoupencem jejího odchodu z EU!!  Nejznámějším euroskeptikem konzervativní strany je patrně bývalý londýnský starosta Boris Johnson, Cameronův spolužák z Etonu, který s autobusem objíždí Británii a vyzývá k podpoře brexitu!!

A ještě je tu Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP) a její charismatický předseda a stoupenec brexitu Nigel Farage, jemuž chtěl v minulých volbách David Cameron, tzv. „vzít vítr z plachet“, a proto slíbil uspořádání referenda o odchodu Velké Británie z EU.

Ze stran příznivců brexitu nyní zaznívají hlasy, že vystoupení Británie z EU by ji mohlo přinést i řadu pozitivních jevů. Např. snížení či dokonce odstranění principů přerozdělování, byrokratické zátěže, uvolnění kapitálu pro inovace a investice a možnost větší orientace na rychleji rostoucí země světa.

Že by Británie na brexitu mohla také vydělat, je v zákulisí bruselských institucí názor široce diskutovaný. Armády lidí profitující na současném fungování unijní byrokracie z toho musí mít  patrně panickou hrůzu. Panují obavy, že by se EU po britském vzoru mohla začít rozpadat. Před něčím podobným ostatně nedávno varoval i premiér České republiky Bohuslav Sobotka, když řekl,  že „debatu o vystoupení lze očekávat v budoucnu také v České republice“.

Paradoxem české politiky je přiznání bývalého prezidenta Václava Klause, že v referendu konaném před vstupem České republiky do EU hlasoval proti vstupu!!!

Ostatně naší dědové a pradědové zažili rozpad Rakousko – Uherska a vznik samostatného Československa. Tehdy zněla památná věta: „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“.

Občanům EU začíná vadit rozbujelá byrokracie, neskutečně vysoce nadhodnocené platy  bruselských úředníků a poslanců Evropského parlamentu a posilování pravomocí Bruselu na úkor národních států. Vadí jim např., že tradiční názvy národních specialit musí být schvalovány Bruselem, že nemůžeme svítit tradičními žárovkami, i když je známo, že ty doporučované nejsou zrovna bezpečné apod. Zdá se totiž, že jediné co současnou EU drží pohromadě, je strach z neznáma. Ten by Velká Británie vystoupením z EU prolomila.

Kampani za setrvání Velké Británie v EU se již přezdívá „Project Fear“. S ničím jiným než s katastrofickými scénáři a rozséváním strachu totiž nepracuje.

Přitom setrvání v EU, jak říkají euroskeptici, znamená jen jistotu více regulací, více dotací, více řízení ekonomiky, menší prostor pro férovou soutěž, značný lobbing ve prospěch nadnárodních společností, stagnaci hospodářství a zhoršující se bezpečnostní situaci celého evropského kontinentu. Vrcholem jsou snahy A. Merkelové o rozdělení imigrantů kvótami do jednotlivých zemí EU.

Rozhodnutí pro vystoupení Velké Británie z EU proto vyžaduje pro všechny aktéry hodně odvahy a důvěry ve vlastní stát. Odměnou jim může být světlá (nebo nejistá?) budoucnost, do které Britům nebude mluvit žádný Juncker, Schulz či Merkelová.

Britský list The Daily Telegrapf si všiml loňského průzkumu, podle něhož tři pětiny obyvatel České republiky nejsou spokojeny s členstvím v EU a 62 procent by jich v případném referendu hlasovalo proti členství v EU. List také píše, že kvůli brexitu, migrační krizi i kvůli problémům eura bude letošní rok v Bruselu rušný a začíná být jasné, že plně federalizovaná Evropa je nedosažitelná.

Panují všeobecné obavy, že britský premiér David Cameron vypsáním referenda spouští lavinu referend, k nimž se uchýlí další politici, aby vytěžili z Bruselu speciální podmínky, což může EU rozbít na jednotlivé státy.

Ať už referendum ve Velké Británii dopadne jakkoliv, tak se bruselští lídři budou muset zamyslet nad tím, co dělají špatně. Pokud to neučiní, tak Evropské unii může v blízké budoucnosti „zvonit hrana“.