Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, jenom zareaguji, a to z toho důvodu, že jsem zde byl explicitně dotazován. My samozřejmě od počátku té krize a ruského útoku na Ukrajinu jako Ministerstvo pro místní rozvoj ve strategickém týmu řešíme problematiku pomoci regionům a ubytování, popřípadě i nějakého dočasného ubytování a navýšení těch kapacit. Samozřejmě bych chtěl ještě jednou poděkovat nejen týmu pod Vítem Rakušanem a hasičům s vybudováním systému KACPU a se zapojováním dalších kapacit do režimu ubytování lidí, kteří utíkají, respektive rodin, které utíkají před válkou, stejně tak všem lidem, kteří si na své náklady třeba i vzali do svého domova někoho z Ukrajiny.

Tady byla otázka, která se opakovala i v tom dotazu, co se stane a zda hrozí, že k nějakému datu by větší množství lidí najednou již nemohlo využívat ty výhody nebo respektive tu pomoc státu ve formě poskytovaného bydlení, a zda v danou chvíli nehrozí riziko, že by tito lidé ze dne na den skončili na ulici, protože by byli odejiti z toho dočasného ubytování. Já bych chtěl říci, a i tak je koncipován návrh lex Ukrajina V, že jsou tam různá přechodná období, která tomuto, a diskutovali jsme to velmi důkladně -

Nebudu zde řešit jednotlivé počty. Myslím, že zhruba 19 000 lidí je teď registrováno v těch řekněme solidárních domácnostech. A samozřejmě i přechod nebo změna těch podmínek poskytování pomoci k ubytováním má postupný náběh a existuje řada způsobů, jak lze, pokud někdo takovéto ubytování využívá, si dále dojednat prodloužení, pokud to odpovídá jeho finančním možnostem a už zde třeba je zaměstnán v nějakém režimu smlouvy nebo pracovního úvazku, tak vlastně přejít plynule v pokračování ubytování. Toto všechno jsme řešili velmi důkladně i v souvislosti s tím, že jsou mezi těmito lidmi i skupiny, které lze definovat jako ohrožené matky s více dětmi, lidé, kterým se nepodařilo najít si po dobu toho azylu, který zde tráví, práci. Na toto všechno lex Ukrajina V pamatuje.

Byl jsem dotazován i z pohledu navyšování kapacit. My jsme v rámci toho lex Ukrajina V za Ministerstvo pro místní rozvoj připravili novelu zákona číslo 2011/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, kdy v rámci této novely je daleko větší rozšíření škály poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo pronájmu. Jedná se o rozšíření možnosti pro využití z prostředků Státního fondu investic na možnost poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu k nájmu a pronájmu. Definovali jsme například i garanční fond, který je v přípravě, my ho pilotně ověřujeme do konce dubna 2023 v Pardubickém kraji, po evaluaci je možnost přesdílet tento režim na celou republiku. Je to moment, kdy pomocí jakési finanční motivace a toho nástroje umožníme zapojení těch bytů soukromých osob, kteří třeba mají dvougenerační domek a chtěli by tímto způsobem pomoci a zároveň pronajmout ten byt, který tam je, na pomoc řešení té uprchlické krize. Těch věcí je tam poměrně hodně.

My jsme na začátku té válečné krize - a je pravdou, že jsme úplně neznali v danou chvíli potřeby, které vzestanou s příchodem většího množství lidí na území České republiky, kde skutečně v KACPU se postupně registrovalo zhruba půl milionu lidí, kdy tedy naprostá většina bydlí v nějakém typu asi komerčního nájmu v tuto chvíli, což samozřejmě, a to tady zaznělo od paní místopředsedkyně Dostálové, má vliv i na výše nájmů obecně v České republice - nastavili program Ukrajina. Vláda do něj alokovala zhruba 900 miliónů korun. Je pravdou, že tak, jak jsme nastavovali ty podmínky, tak ten program byl úspěšný zhruba čtvrtinově, počet přijatých žádostí na vybudování toho jednoho lůžka, ať už bydlení typu ubytovna či nějaké ubytování, které má sdílené sociální zařízení, tak i rekonstrukce třeba bytů v majetku obce, nakonec se z toho vyčerpalo něco přes 200 miliónů korun, což není mnoho. (Hluk v sále.) My jsme na základě toho přenastavili - a byl to i úkol ze strategického týmu - ten program Ukrajina I do jakýchsi parametrů programu Ukrajina II, která by z pohledu municipalit respektive obcí, ale i církví, charit a třeba i neziskového sektoru, byla řekněme ekonomicky smysluplnější. -

Optimismus v tom řešení do mě vlívá i to, že když jsme prvotně startovali program Ukrajina I, tak ačkoliv nebyly známé podmínky, tak tam bylo přihlášeno z území, že by to mohlo být až do kapacity 7 miliard korun, samozřejmě po upravení těch podmínek, které se třeba blížily podmínkám sociálního bydlení. Ten zájem byl nižší, na základě té zpětné vazby z daných regionů jsme vyhodnocovali jednotlivé parametry a na základě vyhodnocení toho programu bude definován program Ukrajina II, který bude na výstavby, rekonstrukce bytů, odkup objektů a jejich následná rekonstrukce na byty pro ubytování ukrajinských uprchlíků. I v tom původním programu Ukrajina I je tam jakási délka doby ochrany a následně tyto kapacity samozřejmě zůstávají v majetku jednotlivých řešitelů, ať už je to obec nebo charita a další. Cílové skupiny, které jsme proto definovali, jsou tedy dle prioritizace uprchlíci v rámci ORP, s dočasnou ochranou v rámci ORP, osoby z dočasného ubytování a další. Žadatelé mohou být územní samosprávní celek, obec, kraj, svazek obcí, v případě hlavního města Prahy může být žadatelem o podpory městská část, v případě dalších územně členěných statutárních měst žadatelem městský obvod nebo městská část, jsou-li k tomu oprávněny právnické osoby, v nichž nadpoloviční majetkovou účast má územně samosprávní celek, církve, církevní organizace, nevládní organizace aspoň s pětiletou zkušeností s poskytováním bydlení. Pracujeme dále buď s otázkou faktické absorpční kapacity, zda tedy, pokud takovýto objekt je, je zde možnost ho na toto ubytování přeměnit, následně ho poskytnout. Jenom k parametrům té chystané výzvy. Mám zde i vylistovány podmínky, těmi vás tu nebudu zatěžovat. Jedná se o 85procentní dotaci, 15procentní účast žadatele. Pokud by byly k tomu další dotazy, já samozřejmě můžu jít do velmi přehledných respektive detailních grafů o tom, kolik osob je v kterém typu ubytování, na které se ten plynulý přechod týká, kdo má možnost o to dále žádat, kdo má možnost vyjednat si pokračování toho ubytování tak, jak teď je. (Ukazuje tabulku.)

Samozřejmě jelikož ta válka - dnes máme toto smutné datum roku od začátku války - jak se ten konflikt prodlužuje, tak stále více lidí prostě je již v nějakém režimu, že chodí do nějakého zaměstnání nebo pracují na základě nějaké smlouvy. Samozřejmě i ta situace z pohledu nároku na to bydlení po takto dlouhé době se výrazně mění. Za nás je důležité, aby paralelně k řešení toho problému lidí, kteří jsou zde u nás kvůli válce na Ukrajině, se akcelerovala výstavba i nájemního bydlení, k čemuž asi bude třeba i nějaká další schůze. Nicméně paní místopředsedkyně Dostálová to navrhovala dokonce jako bod na dnešní schůzku, ale nemyslím si - a i teď to vidím poměrně na sociálních sítí, kdy vzpomínáme toto smutné datum - rok od začátku války, kdy neustále někdo lidem předkládá, že ta pomoc Ukrajině je na úkor občanů v České republice. Já prostě tenhle ten výklad, můžeme tušit, odkud vítr fouká, odmítám. Situace s bydlením v České republice měla výrazně sestupnou tendenci zhruba od devadesátých let. Já když jsem tady na začátku dnešního dne slyšel spoustu výhrad na současnou vládu, popřípadě i na práci Ministerstva pro místní rozvoj, tak doufám, že každému je jasné, že za rok činnosti vlády bytovou flotilu nevybudujeme, ať už je to délka samotné stavby, povolování. A já bych proto byl velmi opatrný v tom hodnocení - tato vláda zaspala, nejedná. Ti lidi mají bydlení, ubytovali jsme je, ale situaci, která od devadesátých let měla tu sestupnou tendenci a za posledních osm let to bylo hnutí ANO, které mělo ve správě Ministerstvo pro místní rozvoj, tak mně přijdou tyto výhrady trochu liché, pokud to zároveň není kritika dosavadní práce hnutí na tomto rezortu.