Tak dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři.

Já to svoje úvodní slovo zkrátím, protože nepochybně se rozpoutá bouřlivá debata. A já myslím, že poprvé možná tady jsem v pozici, kdy vy asi velmi dobře víte, co řeknu já, a já relativně velmi dobře vím, co řeknou mnozí z vás. Tak abych vám nezkracoval čas.

Návrh novely zákona o ochraně přírody krajiny, jejím hlavním předmětem je komplexní změna právního režimu národních parků a přizpůsobuje platnou právní úpravu současným věcným i právním podmínkám. Ministerstvo životního prostředí je na základě více než dvacetiletých zkušeností s aplikací zákona o ochraně přírody a krajiny přesvědčeno, že je třeba nově nastavit pravidla pro všechny národní parky, a nikoli pouze pro diskutovaný Národní park Šumava. A také v nich reflektovat moderní mezinárodní předpisy.

Co nás k tomu vedlo? Mj. i zkušenosti z nedávné minulosti, kdy bylo několik pokusů o samostatný zákon o NP Šumava, a žádný z těch pokusů nedopadl dobře. Já bych chtěl zdůraznit, a vy to máte ve svých materiálech, že tento zákon rozhodně nevznikal někde v Praze bez diskuze skutečně se stovkami lidí. Na přípravě zákona se podílela pracovní skupina, která byla složena nejen ze zástupců ministerstva a všech správ národních parků, ale také od samého počátku – a ta debata už je víc než dvouletá – byl diskutován opravdu s širokou odbornou i laickou veřejností, s obcemi, kraji, s vědeckou obcí, nevládními organizacemi. Bylo uspořádáno několik kulatých stolů, seminářů... Takže my ten zákon opravdu považujeme za projednaný s velkou skupinou lidí, jakkoli nakonec samozřejmě jsme se na všech věcech neshodli. Ale to už je asi normální v životě lidském.

Navrhuje se tedy jednotná úprava pravidel pro všechny národní parky. Cílem je nastavit opravdu moderní instituty, které vycházejí ze zkušeností mezinárodních nebo zahraničních národních parků. Oproti dosavadní právní úpravě, která už je víc jak dvacet let stará, tento předložený návrh jednoznačně zohledňuje vazby na související právní předpisy, jako je třeba lesní zákon, zákon o myslivosti a další. Nově jsou zákonem definovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků a poslání národních parků. Revidují se a zjednodušují základní ochranné podmínky, tak, aby se logicky vymezily ty základní ochranné podmínky, neboli zákazy, chcete-li, které jsou rozlišeny pro celé území národního parku a také pro zastavitelné plochy obcí.