Na něm ministr Brabec odborníkům představil plány Ministerstva životního prostředí, které nově efektivnímu využívání dešťové vody pomohou. „Do novely vodního zákona jsme navrhli novou povinnost u jakékoliv nové výstavby dešťovou vodu buď akumulovat a následně využívat, vsakovat na pozemku nebo umožnit její výpar. Zjednodušeně řečeno bude muset každý investor u nových objektů vybudovat retenční nádrž či zasakovací objekt - například průleh na zachycování dešťové vody, která se buď bude vsakovat a uvolňovat pozvolně, třeba v případě jezírka, nebo v případě nádrže cíleně používat na zalévání okolí dešťovou vodou nebo bude spadlou dešťovou vodu využívat na podporu zelené střechy. Odvod dešťové vody do kanalizace bude umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné. Zadržování vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vod, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem,“ vysvětluje ministr Brabec.

Novela zákona by po projednání ve Sněmovně mohla začít platit od roku 2021. Od té doby by povinnost byla závazná. V praxi a pro práci a vymahatelnost zákona ze strany stavebních úřadů bude nutné upravit několik vyhlášek v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, na čemž se již ministr Brabec dohodl s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou.

Dalším z podstatných opatření na podporu rozvoje zelených střech u nás je návrh Ministerstva životního prostředí na snížení odvodů za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu v případě vybudování zelených střech úpravou příslušné vyhlášky Ministerstva zemědělství. “Vedle zvýšení dotační podpory na realizaci zelených střech u rodinné a bytové výstavby z 500 Kč/m2 na 800 Kč/m2, kterou jsme ohlásili před 14 dny, by tak nově byli motivováni k zeleným rekonstrukcím a výstavbě i investoři komerčních objektů,“ pokračuje ministr životního prostředí.

Nezbytnou součástí ministerských plánů je i podpora využívání srážkové vody ve městech, obcích i krajích, jejich objektech a na jejich pozemcích. V tom samosprávám pomáhá program Ministerstva životního prostředí tzv. „Velká dešťovka“. „Od loňského roku jsme schválili 55 projektů, zájem obcí ale roste. Aktuálně hodnotíme na Státním fondu životního prostředí ČR dalších 75 projektů z letošního roku, 15 nových je připraveno k předložení. Celá jedna miliarda korun je připravena pro letošní rok na projekty v urbanizovaném prostředí typu zachycování dešťové vody do podzemních nádrží a použití k zavlažování obecní zeleně či chlazení ulic v době letních veder, na výstavbu zelených střech, výměnu nepropustných povrchů u parkovišť či jiných veřejných ploch za propustné,“ říká Richard Brabec.

Na projekty pro návrat vody do krajiny v podobě tůní, mokřadů a přírodě blízkých úprav vodních toků má pak MŽP letos nachystáno 300 milionů korun z evropských fondů s tím, že je okamžitě v případě zájmu ze strany obcí a vlastníků půdy připraveno navýšit částku o dalších 300 mil. korun. „S Evropskou komisí pak můžeme dojednat navýšení o další 1 miliardu korun, kterou bychom přesunuli ještě v rámci tohoto programového období, retence vody v krajině je naše naprostá priorita,“ upozorňuje ministr Brabec a dodává, že MŽP má stále ještě připravenou celou miliardu korun na projekty Státního pozemkového úřadu, kterou slíbil ministr Brabec v loňském roce. Ta má směřovat na výkupy pozemků a následnou realizaci projektů jako jsou obnova polních cest, tvorba remízků, průlehů, mokřadů i tůní v zemědělské krajině. „Státní pozemkový úřad dosud předložil pouze 5 projektů k realizaci, na druhou stranu zájem ostatních subjektů je veliký, jen v dubnu letošního roku jsme schválili 217 projektů s podporou 908 milionů korun na nové tůně, mokřady a malé vodní nádrže či obnovu lužních lesů, které významně přispívají ke správné funkci zdravé krajiny,“ vypočítává ministr Brabec a dodává, že se s ministrem zemědělství Tomanem shodli na termínu účinnosti protierozní vyhlášky, a to od 1. ledna 2021. Termín půjde ruku v ruce se snížením velikosti lánů s jednou plodinou pod 30 ha na veškeré zemědělské půdě, které začne platit rovněž od začátku příštího roku.

Ministerstvo životního prostředí do opatření proti suchu od roku 2014 investovalo přes 12 miliard korun v podobě více než 15 tisíc projektů. „Jenom v loňském roce jsme například zafinancovali výstavbu 359 kilometrů nových vodovodů a posílili zdroje pitné vody nebo nově napojili na pitnou vodu 281 tisíc lidí. Vzniklo 3 164 m2 zelených střech. V krajině díky nám přibylo 100 nových tůní, rybníků nebo mokřadů, bylo vysazeno 54 tisíc nových stromů a zrealizováno bylo dalších 814 projektů pro obnovu přirozené funkce krajiny – tedy projektů adaptující krajinu na sucho a posilující například biodiverzitu. Každý den jsme tak podpořili nejméně 12 projektů a minimálně stejné ambice máme i letos,“ vysvětluje ministr Brabec. Ministerstvo životního prostředí má pro celou škálu subjektů od krajů, přes obce, zemědělce, vlastníky půdy a fyzické osoby aktuálně otevřeno zhruba 10 programů, ze kterých je možné čerpat na projekty zacílené na boj se suchem. „Aktuálně nabízíme 2,5 mld. korun na projekty řešící sucho. Jsme kdykoliv připraveni peníze navýšit, pokud bude zájem. Znovu opakuji svou výzvu, aby kraje a obce přehodnotily svoje priority a začaly investovat energii do projektů, které pomohou se zadržováním vody,“ pokračuje Brabec.