Děkuji moc, vážená paní předsedající. Nebudu se schovávat za to, že bych nechal ukončit obecnou rozpravu a až potom reagoval, jak to bylo někdy zvykem, ale chci reagovat na to, co tady zaznělo, dělal jsem si poznámky.

Bylo to tady opakovaně zmíněno - otázka, kolik to bude stát. Tak já musím říct - neumí to dneska kvantifikovat nikdo. Neumí nikdo dneska říci, jaká bude cena energie v dubnu, v červenci, v září, v prosinci. Proto neumím já dneska říci nějaký přesný odhad rozpočtového dopadu a přesný odhad počtu těch lidí nebo domácností, které budou v průběhu roku těmi žadateli. Neumím to říct, byť bych se snažil to zpřesnit. Čísla, ze kterých vycházíme, jsou dána tím, co kvantifikovala má předchůdkyně. My jsme je rozšířili zhruba o ten objem žadatelů, kteří by byli v té skupině těch, kteří jsou podnájemníci, teď to rozšíříme řekněme asi o jednotky stovek těch, kteří budou splňovat ten parametr ještě toho bydlení v rámci rekreačního zkolaudovaného objektu, ale neumím vůbec kvantifikovat vývoj cen elektřiny ani plynu. Takže omlouvám se, je to opravdu částka, která je v tomto materiálu v důvodové zprávě na základě odhadu, který byl zpracován kolegy na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Ale co je důležité a co platí, to jsme řekli opakovaně a říkám to tady znovu, že všichni ti, kteří si požádají - a budeme se opravdu snažit, aby ta skupina byla co nejširší - tak jejich žádosti budou uspokojeny, pokud splní parametry, které v tom zákoně jsou dány. Není to tak, že bychom vyčerpali 3 miliardy korun a řekli - tak a už nemáme finanční prostředky. - Ne, takto to není. Přesto všechno pořád toto řešení, které bude adresné, cílené, bude výrazně levnější než odpuštění DPH a odpuštění části zeleného bonusu. Protože toto opatření by znamenalo výpadek na příjmech státního rozpočtu více než 30 miliard korun a pojďte mi tady říci, kde byste si představovali, že by stát těch 30 miliard korun měl ušetřit, na které kapitole - doprava, zdravotnictví, školství? Nebo je to to jednoduché řešení, že by se o toto zvýšil státní dluh? Tak to je asi možná ten rozdíl v přístupu, ve kterém se liší bývalá vláda a tato vláda, kdy my říkáme, že to tempo zadlužování prostě pro nás už nemůže být takové, jako bylo doposud. A každou korunu, kterou budeme vydávat, víme, že musíme otočit třikrát, protože jsme v situaci, když vezmeme příjmy do státního rozpočtu za loňský rok, tak všechny tyto příjmy byly automaticky z 99 % mandatorními výdaji. Všechny ostatní výdaje státu nad ty mandatorní děláme a dělaly se za minulé vlády i za těch předchozích až na některé výjimečné roky prakticky na deficit a na dluh. Tolik poznámka k této otázce.

Otázka plošného řešení. Já jsem se tady k tomu vyjadřoval. Plošné řešení by znamenalo to, že sice bychom udělali určitě radost i velkému množství občanů včetně asi mnoha z nás, kteří tady v této Poslanecké sněmovně sedíme, ale těm, kteří v tom průšvihu jsou dneska opravdu až po uši, jak se lidově říká, tak těm by ta pomoc přinesla to řešení v případě jenom DPH z 21 %, to by bylo to řešení, ta pomoc, kdybychom započetli zelený bonus, tak bychom se blížili k jedné třetině řešení toho problému. Tak to asi není to řešení, které bychom chtěli. A stejně bychom museli řekněme ty jednotky statisíců lidí, těch 150 až řekněme 250, 280 tisíc lidí, řešit stejně tím příspěvkem na bydlení. Takže to si musíme takhle ujasnit a říci si, že bychom neušetřili i při odpuštění DPH a zeleného bonusu práci lidí, kteří na úřadech práce budou muset zadministrovat ty žádosti, které dělají každý měsíc doposud, a teď se množina těch lidí rozšíří.

Já jsem slíbil a pracujeme na tom, jak jsem tady říkal, ve spolupráci i s těmi partnery ostatními, abychom přes komunikaci, kterou každý měsíc vede Česká správa sociálního zabezpečení a úřady práce, na svých materiálech s klienty, občany této země, abychom dali informace o tom, kde, jakým způsobem se můžou dozvědět o pomoci, pokud mají problém s úhradou doplatků, vyúčtování nebo záloh v oblasti energií. Přizveme k tomu i - a už jsme v komunikaci v této věci - zástupce energetických společností a zástupce samospráv v České republice, aby na co největším množství míst, kde se lidé a veřejnost setkává nějakým způsobem na různých pracovištích se státem nebo s některými těmito zástupci, např. energetických společností, ta informace byla. Takže na tom pracujeme. Plus sociální sítě, plus některé kanály, které využíváme přes média, které nám k tomu dávají prostor.

Samozřejmě kapacita na úřadech práce - já jsem si vědom toho, že to je úzké hrdlo té situace a s lidmi s vedením úřadu práce budeme pracovat maximálně na tom, abychom byli případně schopni ty kapacity posílit, abychom byli schopni reagovat případně na omikron přesunem lidí třeba z jiných pracovišť. A zároveň také platí to, co jsem řekl. A když mi přišla před týdnem řekněme určitá forma stížnosti od představitelů odborů úřadu práce, já jsem neřekl - vyřídí to nějaký náměstek nebo náměstkyně. Já jsem řekl, že se s nimi osobně setkám a jsem připraven a chci, abychom nastavili i nějaké cílové odměny navíc nad rámec odměn loňského roku, které budou vyplaceny za ten objem práce, kteří budou lidé na úřadech práce dělat navíc. Přijde mně to manažerské, motivační a něco, co je standardně běžné ve všech ostatních institucích.

Dovolte mi ještě poznámku, tady byly zmíněny ty úřady práce. Mě překvapilo, když od členů sociálního výboru, kteří jsou členy sociálního výboru už nějaký ten čas, tady zaznívá, že úřady práce pracují pondělí a středa od 8 hodin do 17. Já jsem si našel např. Úřad práce v Bílovci a ten úřad práce má úřední hodiny v pondělí, v úterý, ve středu i ve čtvrtek a pro některé typy klientů i v pátek. Takže nedělejte z úřadu práce tady před veřejností úřad, který by pracoval a přijímal žádosti a komunikoval s klienty jenom v pondělí a ve středu. Není tomu tak, všechny ostatní pobočky úřadu práce v České republice pracují někdy už od července loňského roku, kdy přestala platit omezení v rámci covidu, v režimu úředních dnů po všechny dny pracovního týdne.

A pokud jde o debatu k těm formulářům. Tak znovu jsem říkal, když si to tady projdete, máte to tady elektronicky, tak ty údaje, myslím, nejsou tak složité. Ano, zazněly tady ty přílohy, které je potřeba nahrát. Já jenom doplním, pokud ti žadatelé už dneska jsou klienty úřadu práce, tak se jim tam ty údaje, které tam jsou, přednastaví, jenom je verifikují, potvrzují. Takže není to tak, že by všichni od začátku datlovali všechny údaje úplně znovu. A budu rád, když během těch čtyř let posuneme digitalizaci tak, abychom čerpali z jiných registrů, z jiných systémů informace o tom, že to dítě v té společné domácnosti je, že to dítě z registru obyvatel má nějaký věk atd. A budeme třeba v situaci, kdy za rok, za dva se tam tyto údaje předpřipraví a ten člověk je případně jenom upraví, pokud tam došlo k nějaké změně v rámci poměru té rodiny, a i v této věci budeme těm lidem život zjednodušovat. Ale teď v té situaci nejsme, ten prostor nemáme. V zákoně jsme si opravdu procházeli, jestli můžeme něco vyškrtnout, ale spíše to teď není o tom něco vyškrtnout, ale spíše do budoucna vzít ty informace z jiných částí registrů, kde ten stát ty informace má. Ale to je proces digitalizace, to je proces propojování systému a to nevyřešíme ani já, ani vy na půdě této Sněmovny dnes, kdy potřebujeme projednat tento zákon tak, abychom to do konce ledna stihli, abychom těm lidem dali šanci na tu pomoc. Děkuji za pozornost.