Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nemohu nezareagovat na tu debatu, což budou dopady rozpočtového provizoria na resort Ministerstva obrany na armádu potažmo na obranyschopnost této země.  Některé věci tady samozřejmě zazněly, ale já je chci opět zdůraznit a akcentovat, že v případě rozpočtového provizoria nastane nemožnost zadávání veřejné zakázky či uzavření smluv především u velkých projektů, které resort Ministerstva obrany realizuje v rámci rozvoje svých schopností.

Tak jak již zaznělo, jednotlivé resorty v období rozpočtového provizoria obdrží podle pravidel jednu dvanáctinu původně schváleného rozpočtu každý měsíc. V rozpočtovém provizoriu není možné zahajovat velké projekty, veřejné zakázky, protože při jejich spuštění je třeba mít krytí na celý projekt. U velkých projektů v prostředí Ministerstva obrany se může jednat o částku vyšší, než je jedna dvanáctina starého rozpočtu po odečtení mandatorních výdajů, krytí by tedy v daném měsíci nebylo dostatečné a nebude možné zakázky zadat či uzavřít na ně smlouvu - takže stejný problém jak u kolegů z jiných resortů, i resortu Ministerstva obrany v návaznosti na obranyschopnost. V prostředí Ministerstva obrany se tím pádem projeví výrazné zpoždění s velkými projekty, jelikož tyto bude možné zahájit až po schválení nového rozpočtu, tedy po odpadnutí rozpočtového provizoria. Po něm ovšem bude navazovat ještě další část a tu chci rovněž zdůraznit, tzv. administrativní část, kdy se data za období rozpočtového provizoria budou muset prvně nahrát do systému a následně bude možné činit další kroky. Bez toho to nepůjde. A bude to období, kdy nebudou data on line, protože nebudou v systému, kdy se tam budou muset pracně doplnit.

Otázkou je, do jaké míry je možné v období rozpočtového provizoria pokračovat v nedokončených, ale i nadále běžících projektech. U těchto projektů je třeba vázat vyjednávání s dodavateli na jasné parametry financování. V době, kdy bude platit rozpočtové provizorium nelze podobu nového rozpočtu predikovat, tudíž nebude možné činit ani jiné výrazné kroky v již běžících projektech. Takže jak říkám, bude to mít tyto dopady na resort obrany, na armádu potažmo obranyschopnost a rychle nabývat schopnostem, ke kterým jsme se v rámci aliance zavázali.

Teď mi ještě, dámy a pánové, dovolte trochu jiný pohled, kdy bych se se svojí několikaletou zkušeností v působení na resortu Ministerstva obrany vyjádřil k případnému krácení či k případným škrtům v rozpočtu Ministerstva obrany. S ohledem na dobrou ekonomickou situaci jsem v posledních letech nechal sestavovat rozpočet Ministerstva obrany jako maximálně proinvestiční. Bylo potřeba dohánět deficit z minulých let. Ne jinak byl s ohledem na rostoucí trajektorii rozpočtů včetně rozpočtového výhledu až do roku 2024 sestavován i rozpočet pro rok 2022. Pokud by nastala nutnost krátit rozpočet roku 2022 ze stávajících 93,5 miliardy korun, znamenalo by to opětovnou destabilizaci veškerých investičních plánů. Vzhledem k tomu, že mnoho investičních projektů je víceletých, snížení rozpočtu jednoho zásadně ovlivňuje i plány let následujících. Je to zničení základny, od které se odvíjí reálnost plánů dalších let resp. by se vytvořila vysoká míra rizika při sestavování těchto víceletých plánů.

Je třeba říci, že nelze zásadním způsobem krátit mandatorní výdaje. To je všem jasné, těm lidem musíme zaplatit, musíme jim dát plat za práci, kterou odvádějí. Stejně tak oblast ostatních běžných výdajů je u resortu Ministerstva obrany téměř na minimální úrovni, aby zajistila nezbytný výcvik vojsk, provozuschopnost techniky nebo i např. financování tolik v tuto chvíli nezbytného zdravotnictví cestou příspěvku do vojenských nemocnic.