Vážená paní poslankyně,

dovolte, abych zareagoval na Váš otevřený dopis, který jste mi zaslala k migračnímu paktu.

Řadu dotazů k němu už jsem zodpověděl, řadu nepřesností, dezinterpretací a vyslovených nepravd už jsem opakovaně vyvrátil, vysvětlil a podložil argumenty, mimo jiné na jednání Bezpečnostního výboru nebo na mimořádné schůzi, kterou jste k migračnímu paktu svolali. Příkladem je to, proč se postoj české vlády k textům paktu vyvíjel s tím, jak se vyvíjela v rámci uplynulých měsíců jejich podoba. Tuto i další věci jsem nevysvětloval pouze já, ale i zástupci Evropské komise, odborníci a novináři. Zdá se však, že tyto skutečnosti k Vašemu sluchu nedolehly, snad špatná akustika. Vítám tedy, že jste zvolila formu písemné komunikace.

Odpovědnosti za dojednání reformy migrační a azylové politiky EU, kterou mi přičítáte, se nezříkám. Naopak, hlásím se k ní. A hlásím se, a to dokonce s jistou hrdostí, i k výroku eurokomisařky Johansson, kterou sama citujete. Vyzdvihla zásluhy českého předsednictví v nalezení dohody a poděkovala nám za nalezení rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností. Zkrátka jsme po bezmála deseti letech od migrační krize roku 2015 konečně odblokovali patovou situaci, kdy část států požadovala povinné relokace (přemisťování) migrantů v rámci EU a na tomto jejich požadavku, který byl pro Česko a další státy nepřijatelný, jednání dlouhodobě vázla.

Nám se jednak díky skutečně aktivnímu přístupu našeho předsednictví a také díky skvělé práci expertního týmu na ministerstvu vnitra podařilo dojít k dohodě, která zahrnuje flexibilní solidaritu všech evropských zemí, ale neobsahuje povinnost států přijímat na svém území uprchlíky z jiných zemí, a to za žádných okolností. Tedy jednou provždy, relokační kvóty, které odmítala jak Vaše, tak naše vláda, v současném migračním paktu nejsou. Co naopak v paktu je, jsou věci, po kterých dlouhodobě unisono volají odpůrci i příznivci paktu: přísnější ochrana vnějších hranic EU, screening příchozích, detence a následný snazší proces návratů těch, kdo na žádný typ ochrany v EU nemají nárok. Pakt tedy neotvírá náruč nelegální migraci, jak s oblibou opakuje Váš předseda. Právě naopak: pakt v reakci na stávající neuspokojivý stav přináší oproti nynější situaci zpřísnění , byť – a v tom se s Vámi shodnu – v některých ohledech nikoliv dostatečné.

Že je solidarita „povinná“, jak píšete, je naprosto přirozené. Povinná je také solidarita, kterou prokazujeme placením zdravotního a sociálního pojištění nebo daní. Sama jste v duelu ČT, v němž jsme spolu o migračním paktu diskutovali, nebyla opakovaně schopna odpovědět na jednoduchou otázku, zda je fér, aby se na řešení nelegální migrace podílely pouze státy na hranicích EU. Podle mě to fér není; je to podobné, jako kdyby Středočeský kraj prohlásil, že se nechce podílet na ochraně českých hranic, když sám s žádným cizím státem nesousedí. Stejně jednoduchá je i další otázka, která zatím zůstává z Vaší strany bez odpovědi: kdyby byla solidarita „nepovinná“, jak byste Vy a Vaši kolegové, odmítající jasně definovaný solidární systém, státům zatíženým migrací pomohli? Dobrovolnou charitativní sbírkou? A myslíte, že by to k dostatečné kontrole nelegální migrace stačilo?

Otázku „výjimky“ jsem už také vysvětloval opakovaně. Státy, které na svém území už mají vysoký počet uprchlíků, se tímto způsobem solidárně podílejí na řešení problematiky migrace, pak logicky nemají přispívat jinými způsoby (třeba finančně nebo materiálně či personálem). To je princip té solidarity, která je vám tak proti mysli. Nám se do textu paktu podařilo výslovně dostat to, že do „zátěže“ migrací se budou započítávat i držitelé dočasné ochrany. Pokud by tedy Česko mělo i za dva roky, kdy pakt začne platit, na svém území tak vysoký počet uprchlíků z Ukrajiny, jako dnes, evidentně by nárok na úlevu mělo. A že ta výjimka není „trvalá“? Samozřejmě že ne, to nikdo nikdy netvrdil; pokud na našem území statisíce uprchlíků nebudou, budeme se jako všechny další evropské země podílet na řešení jiným způsobem – třeba finančně, nebo „výpalným“, jak říkáte Vy, ačkoliv musím říct, že tenhle slang galerky podle mě do politické debaty nepatří. Myslet si ale, že dnes nás migrace nic nestojí, je iluze. Programy MEDEVAC a Pomoc na místě, které běžely i za Vaší vlády, mají roční rozpočet přibližně 150 milionů korun. Náklady na kontingent 50 českých policistů, kteří do letošního jara pomáhali střežit vnější hranici EU v Maďarsku, jsou v desítkách milionů korun. Jen za několikatýdenní namátkové kontroly na česko-slovenské hranici jsme loni vydali 180 milionů korun. Kolik si myslíte, že by nás ročně stálo střežit celou hranici naší země? A není efektivnější dát tyto prostředky na ochranu vnější hranice EU a spolupráci se třetími zeměmi, abychom mohli plně využívat jednoho z hlavních benefitů členství v EU, tedy volného pohybu osob a zboží? Podle mě jednoznačně je. Nejde zdaleka jen o pohodlí, na otevřenosti společného prostoru do značné míry stojí i prosperita, kterou nám dvacetileté členství v EU přineslo. Pokud ji chcete vyměnit za to, že budeme do Chorvatska a Německa cestovat přes pasové kontroly, tak v tom s Vámi nemohu souhlasit.

Na závěr svého dopisu vyjadřujete odhodlání udělat vše pro to, aby migrační pakt „spadl pod stůl“. To je zřejmě takový tradiční recept hnutí ANO, jak přistupovat k řešení složitých problémů. Pakt by „pod stolem“ zřejmě nebyl sám, dělala by mu tam společnost i ta tolikrát slibovaná a nyní postrádaná reforma penzí, energetická transformace, nový zákon o zbraních nebo korespondenční volba pro Čechy v zahraničí, kterou jste slibovali v programu vaší vlády. Jenže pro mě není odpovědná politika o tom, aby věci padaly pod stůl, ale aby se řešily, posouvaly, třebaže to někdy neznamená okamžitý politický kapitál. A to se nám v případě nelegální migrace podařilo. Jistě, migrační pakt není samospásný a problém nelegální migrace bude potřeba řešit i s pomocí dalších nástrojů. Proto koncem tohoto týdne odjíždím na jednání ministrů vnitra do Kodaně, kde budeme se stejně smýšlejícími kolegy hledat další cesty, jak nelegální migraci do evropské unie snížit a lépe kontrolovat.

Rozumím tomu, že pokud nějaký problém vyřešíme, nebo se v jeho řešení posuneme, není to pro populisty, kteří v tom sami nic neudělali, dobrá zpráva. Přesto pro Vás jednu dobrou zprávu mám: problém migrace je složitý a jeho řešení vyžaduje čas a řadu dalších kroků nad rámec migračního paktu. Takže ještě pořád se do řešení problému můžete skutečně zapojit. Máte-li o řešení problému skutečně zájem.

S pozdravem

Vít Rakušan
1. vicepremiér a ministr vnitra, předseda hnutí Starostové a nezávislí

Zdroj.