Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela jednal s německým ministrem hospodářství a ochrany klimatu Robertem Habeckem. Podle ministrů je potřeba, aby Evropská komise co nejdříve prodloužila platnost Dočasného krizového rámce na pomoc podnikům zasaženým ruskou agresí proti Ukrajině a upravila podmínky tak, aby byl ještě více flexibilní a lépe reagoval na současnou situaci. Ministři jednali také o aktuální situaci v energetice. 

„S ministrem Habeckem jsme se shodli na tom, že ve velmi obtížné situaci se nachází nejen český a německý průmysl, ale že jí čelí všechna hospodářství unijních zemí. Proto jsme přesvědčeni, že je nutné podporu pro velké podniky pomocí Dočasného krizového rámce prodloužit. Dále je ho potřeba upravit tak, aby program pružně reagoval na současnou situaci,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Proto žádáme Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila první návrh úpravy této pomoci. Věříme, že je to v zájmu celé Evropské unie.“

Ministři jednali také o vznikajících německých LNG terminálech ve Wilhelmshavenu či Brunsbüttelu. „Řekl jsem panu ministrovi, že má Česko o podíl v některém z nich zájem. Německo je pro nás klíčový partner pro náš plán odchodu od ruských fosilních paliv,“ říká ministr Síkela. Jedním z dalších témat byla dohoda o solidaritě. Ta nastavuje podmínky, za kterých bude Německo s Českou republikou sdílet plyn v případě nouze. „Věřím, že jsme se dnes v této záležitosti výrazně posunuli, a že budeme moci dohodu brzy uzavřít,“ dodává ministr.

Dočasný krizový rámec je program Evropské komise na pomoc firmám postiženým ruskou agresí proti Ukrajině, především pro podniky s vyšším odběrem. Tento rámec je výjimkou z pravidel jednotného trhu Evropské unie, která jinak pomoc velkým firmám omezují.

Německo je jednou ze zemí, která už pomoc z Dočasného krizového rámce využívá. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky připravuje konkrétní parametry výzvy, které zveřejní na začátku listopadu.

Ministr Síkela se s ministrem Habeckem setkali už poněkolikáté v krátké době.  V červenci podepsali společné prohlášení o energetické bezpečnosti, ve kterém se hlásí k vzájemné solidaritě a k tomu, že v případě výpadku dodávek plynou budou obě země vzájemně koordinovat. Právě společný postup a jednotnost prosazuje Česká republika v rámci předsednictví v Radě Evropské unie.