Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

na začátku ještě jednou omluvím pana vicepremiéra Mariana Jurečku, který zastupuje Českou republiku na důležitém jednání v Organizaci spojených národů, takže z pověření vlády budu obhajovat a vysvětlovat tento návrh zákona já.

Tento návrh zákona je reakcí na neočekávaný a nebývale vysoký růst cen v období pro zjišťování růstu cen pro účely zvyšování vyplácených důchodů, tedy za období od července roku 2022 do ledna 2023. A tento vysoký růst cen přitom značně překročil predikce vývoje inflace, zejména za leden letošního roku. Pokud se podíváme zpětně do veřejné debaty a budeme porovnávat odhady růstu inflace nejenom institucí jako Ministerstvo financí a ČNB, ale i ostatních renomovaných institucí, tak dojdeme ke stejnému závěru, že tak vysokou míru inflace neodhadovala ve svých predikcích žádná z renomovaných institucí či firem, které se této problematice dlouhodobě věnují.

Vzhledem k pravidlům valorizace, stanovených zákonem o důchodovém pojištění, dojde od června letošního roku k mimořádnému zvýšení důchodů, neboť byla splněna zákonná podmínka růstu cen v rozhodném období alespoň o 5 %. Tento růst cen za domácnosti důchodců činí 11,5 %. A mělo by se tedy podle současné úpravy dojít ke zvýšení procentní výměr vyplácených důchodů rovněž o 11,5 %. Pokud porovnáme, jak by se zvyšovaly důchody, kdybychom nepřijali novelu podle stávajících pravidel, tak mám před sebou tabulku, kde mám 8 tisíc až 30 tisíc po 2 tisících. Takže v tom případě, kdybychom použili stávající pravidla, tak to bude progresivní zvýšení. To znamená u těch nejnižších důchodů do 8 tisíc by došlo ke zvýšení o 6,2 % – pardon, o 5,7 %. A pak to postupně jde nahoru, například v tom důchodě, který je nejběžnější, to znamená kolem 20–21 000 by to bylo o 9 %. A u těch důchodů 30 tisíc korun by to bylo o 10 %. Je to tím, že u mimořádných valorizací se valorizuje „pouze“ ta procentní část penze.