Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

na začátku ještě jednou omluvím pana vicepremiéra Mariana Jurečku, který zastupuje Českou republiku na důležitém jednání v Organizaci spojených národů, takže z pověření vlády budu obhajovat a vysvětlovat tento návrh zákona já.

Tento návrh zákona je reakcí na neočekávaný a nebývale vysoký růst cen v období pro zjišťování růstu cen pro účely zvyšování vyplácených důchodů, tedy za období od července roku 2022 do ledna 2023. A tento vysoký růst cen přitom značně překročil predikce vývoje inflace, zejména za leden letošního roku. Pokud se podíváme zpětně do veřejné debaty a budeme porovnávat odhady růstu inflace nejenom institucí jako Ministerstvo financí a ČNB, ale i ostatních renomovaných institucí, tak dojdeme ke stejnému závěru, že tak vysokou míru inflace neodhadovala ve svých predikcích žádná z renomovaných institucí či firem, které se této problematice dlouhodobě věnují.

Vzhledem k pravidlům valorizace, stanovených zákonem o důchodovém pojištění, dojde od června letošního roku k mimořádnému zvýšení důchodů, neboť byla splněna zákonná podmínka růstu cen v rozhodném období alespoň o 5 %. Tento růst cen za domácnosti důchodců činí 11,5 %. A mělo by se tedy podle současné úpravy dojít ke zvýšení procentní výměr vyplácených důchodů rovněž o 11,5 %. Pokud porovnáme, jak by se zvyšovaly důchody, kdybychom nepřijali novelu podle stávajících pravidel, tak mám před sebou tabulku, kde mám 8 tisíc až 30 tisíc po 2 tisících. Takže v tom případě, kdybychom použili stávající pravidla, tak to bude progresivní zvýšení. To znamená u těch nejnižších důchodů do 8 tisíc by došlo ke zvýšení o 6,2 % – pardon, o 5,7 %. A pak to postupně jde nahoru, například v tom důchodě, který je nejběžnější, to znamená kolem 20–21 000 by to bylo o 9 %. A u těch důchodů 30 tisíc korun by to bylo o 10 %. Je to tím, že u mimořádných valorizací se valorizuje „pouze“ ta procentní část penze.

V tom návrhu, který předložila vláda a který schválila Poslanecká sněmovna, je tento poměr opačný, to znamená degresivní. To znamená, použili jsme kombinaci dvou parametrů. Jednak stejnou částku všem, a to těch 400 korun měsíčně, a k tomu procentuální zvýšení o 2,3 %. V tomto případě to znamená, že u těch nejnižších důchodů k tomu zvýšení o 6,2 % proti 5,7 % v tom, kdybychom pravidla nezměnili. A u těch nejvyšších, kde je to 30 tisíc, dojde ke zvýšení o 3,3 %, což je zhruba 1000 korun, proti tomu, že by to bylo 10 %, což by byly zhruba 3 tisíce korun. To znamená, tento návrh je sociálně citlivější. A více podporuje ty s nižšími a nejnižšími důchody. A méně podporuje ty, kteří mají ty důchody nejvyšší. To je, chtěl jsem na to upozornit, rozdíl mezi progresivním a degresivním charakterem této mimořádné valorizace.

Tím, že ta inflace je tak vysoká, tak dochází nebo mohlo by potenciálně dojít k velkým rozpočtovým výdajům. Já jsem nechal zpracovat odhad do roku 2030. Ono to není tolik daleko. Budou ti senátoři, kteří budou kandidovat příští rok, tak to bude na konci jejich volebního období. Je to v zásadě toto a příští volební období v Poslanecké sněmovně plus jeden rok. A nechal jsem porovnat rozdíl mezi tím návrhem, kdybychom nic neudělali, a návrhem, který přinesla vláda a který schválila Poslanecká sněmovna. Často totiž v té veřejné debatě ta debata se zužuje na dopady pouze v letošním roce. To by byla pravda, kdyby to byla nějaká mimořádná dávka, která by se nepočítala do dalších valorizací. Já myslím, že stojí za to si ta čísla, abych je tady řekl a abychom věděli, že vlastně budeme hlasovat v tom návrhu celkem o snížení výdajů státu ve výši 342 miliard.