Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, jímž se stanoví právní rámec pro kompenzace nákladů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění Covid-19. Návrh ukládá zdravotním pojišťovnám povinnost tyto náklady kompenzovat a zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky, která stanoví způsob výpočtu těchto kompenzací pro případ, že by se příslušní poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb se zdravotními pojišťovnami nedohodli sami. Vzhledem k tomu, že v době tvorby a přijetí úhradové vyhlášky pro tento rok nebylo možné stávající situaci předvídat, způsobila by její bezvýhradná aplikace při vyúčtování úhrad roku 2020 nejpozději v roce 2021 výrazné ekonomické problémy významné části poskytovatelů zdravotních služeb a poskytovatelů sociálních služeb poskytujících zdravotní služby, a to vzhledem ke snížení objemu poskytnuté péče a na druhou stranu zvýšeným výdajům v souvislosti s péčí o pacienty s onemocněním Covid-19.

Pro zajištění potřebné dostupnosti hrazených zdravotních služeb pro pojištěnce i v následujících letech je nutné situaci řešit na systémové úrovni a formovat pravidla pro příslušné kompenzování poskytovatelů. Na tomto místě je důležité zdůraznit, že samotný kompenzační zákon neobsahuje žádné vzorce pro výpočet kompenzací, ale jak už jsem zmínil, stanoví zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví vydat příslušnou kompenzační vyhlášku. Je to stejný způsob jako v případě standardního vydávání tzv. úhradové vyhlášky na základě zmocnění v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. A v této vyhlášce jsou a budou obsaženy vzorce, které budou do značné míry připomínat právě tu standardní úhradovou vyhlášku, tak jak ji všichni, kteří působí ve zdravotnictví, dobře znají.

Propad produkce poskytnuté zdravotní péče bude podle provedených modelací v jednotlivých segmentech zdravotní péče rozdílný. U některých segmentů je za dobu nejpřísnějších opatření proti šíření epidemie nulová produkce, což se týká například lázeňské léčebně rehabilitační péče. Segment akutní lůžkové péče je za to období zhruba na 30 až 50 % produkce v porovnání se stejným obdobím minulého roku, naopak segment domácí paliativní péče vykazuje zvýšení produkce oproti minulému roku.

Smyslem připravované právní úpravy je tedy zohlednit výpadek produkce zdravotních služeb, způsobený částečně poklesem poptávky, částečně vládními opatřeními a částečně opatřeními samotných poskytovatelů na ochranu personálu, a dále zohlednit také vyšší náklady poskytovatelů zdravotních služeb, které v souvislosti epidemií onemocnění covid 19 museli tito poskytovatelé nutně vynaložit.