Projev ministryně obrany Jany Černochové na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost:

Vážený pane předsedo Senátu, pane premiére, vážení kolegové z vlády, generálové, velvyslanci, dámy a pánové, spojenci,

dnes slavíme 25 let našeho členství v Severoatlantické alianci. Čtvrt století jsme součástí nejsilnější a nejspolehlivější obranné rodiny demokratických států v historii. Pro naši zemi, která téměř polovinu svých moderních dějin prožila v totalitách, to vůbec není samozřejmost.

O smyslu či další budoucnosti této obranné aliance po konci Studené války kdekdo pochyboval. Vstup do NATO v roce 1999 podporovala jen mírná většina obyvatel. Dnes má naše členství v Alianci podporu více než dvou třetin občanů.

Ano, tehdy si mnozí naivně mysleli, že s koncem bipolárního světa už nebudeme čelit hrozbám válek 20. století, že vstupem do nového milénia za sebou necháme všechny hrůzy a utrpení, které s sebou ozbrojené konflikty přináší. Bohužel, od konce 90. let se bezpečnostní situace ve světě stále jenom a jenom zhoršuje. A současné události jsou bohužel pro všechny bolestivým vystřízlivěním.

Už víc než dva roky je každodenní realitou Evropy agresivní válka Ruska proti Ukrajině. Ukrajina měla odvahu jít vlastní cestou, nezalekla se zastrašování, nepodrobila se ruskému vměšování do své politiky a Putinově snaze o obnovu ruského impéria. Platí za to vysokou cenu a bojuje nejen o své přežití, ale i za principy, na kterých stojí i naše společnost a naše bezpečnost.

Všichni si přejeme mír. Nejsme „váleční štváči“. Přejeme si mír na Ukrajině a minimálně v celé Evropě. Ruské tanky ale přináší úplně jinou realitu.

To, co nabízí Rusko, není mír, ale kapitulace, poroba a útisk. Mučení a vraždění civilního obyvatelstva. K takovému „míru“ nesmíme Ukrajinu nikdy nutit. Sami ze své historie víme, jaká je okupace nepřátelskou velmocí. Považuji proto za naši morální povinnost bránit tomu, aby tuto zkušenost nemuseli absolvovat i jiní. A dodávat Ukrajině veškerou možnou podporu, aby ve svém spravedlivém boji obstála, aby uhájila svou i naši svobodu, suverenitu a své území. Právě k tomu potřebuje zbraně, munici, výcvik vojáků a řadu dalšího.