Nový stavební zákon, jehož hlavním principem je zrychlení povolování, zjednodušení administrativy, která ho provází a zajištění vymahatelnosti lhůt, tak pomůže také státním investičním společnostem. S šéfy těch největších státních investorů se dnes k diskusi nad připravovaným novým stavebním zákonem sešla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Nový stavební zákon pamatuje na to, aby velké státní investice, jakými jsou dálnice, obchvaty měst, železnice nebo třeba nová jaderná elektrárna, řešili i po linii povolování výstavby skuteční odborníci. Dnes se běžně stává, že velkou stavbu celonárodního významu řeší malý stavební úřad, který se s podobně velkým projektem do té doby neměl šanci vůbec setkat. Typickým příkladem může být pražský okruh, který řeší stavební úřad v Uhříněvsi. „Já se snad ani nemohu zlobit na úřednici tohoto úřadu, že se spletla při obesílání účastníků řízení a musí se opakovat veřejné projednání, což přinese další zdržení stavby. Úřednice tohoto malého stavebního úřadu nemá a ni nemůže mít dostatek zkušeností se stavbou za deset miliard,“ řekla ministryně Klára Dostálová, když dnes generálním ředitelům státních investorů představila podobu stavebního zákona, kterou její úřad připravuje. Ten počítá kromě 14 státních stavebních úřadů na úrovni krajů také s 15. úřadem, který se bude specializovat na velké investice státu, jako jsou právě silnice a dálnice nebo tak velké a složité investiční akce, jakou je například plánovaná výstavba nového jaderného zdroje.

„Pro stát jako největšího investora v zemi je samozřejmě klíčové, aby stavební zákon fungoval a aby se povolovací procesy nezdržovaly. Právě to má přinést nový stavební zákon. Vyšší rychlost staveb samozřejmě velmi uvítáme nejen na MPO, ale i všichni investoři,“ řekl náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla a dodal: „Nejde přitom jen o stavby nových jaderných zdrojů, které nás v brzké době čekají, ale také o to, že je třeba elektrickou energii rovněž rozvádět. Naši kvalitní a výkonnou síť pro převod energie přes Českou republiku využívají často také sousední země, především Německo.“

Množství úřadů, dotčených orgánů a žádná koordinace

„Za problém současného stavebního zákona považuji množství stavebních úřadů a dotčených orgánů, absenci jejich vzájemné koordinace a komunikace. Také časová náročnost řízení je problém pro každého stavebníka. Nemluvě již o řetězení správních aktů podmiňujících jeden druhým, složitý rozhodovací proces, kdy se lze dopustit řady chyb na všech stranách,“ poznamenal generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš. Nový stavební zákon by podle něho mohl přispět k rychlejšímu získání právní jistoty v případě, že v následujících letech firma získá povolení k realizaci nového jaderného zdroje v Dukovanech.

„Co nový zákon určitě nesmí, je připustit zpochybnění kroků již učiněných v přípravě podkladů pro územní řízení. Přechod musí být plynulý,“ zdůraznil Beneš. ČEZ aktuálně připravuje v Dukovanech výstavbu 5. jaderného bloku s výkonem 1200 MW. Investice se odhaduje až na 150 miliard korun.

S ohledem na možnou změnu energetického mixu v nadcházejících letech je nezbytné, aby stát byl schopen zajistit nejen výstavbu nových zdrojů, ale také rozvodných sítí. „Povolovací proces trvá v případě výstavby liniových vedení ČEPS až 12 let. Pro další rozvoj a modernizaci přenosové soustavy je nezbytné tento povolovací proces zásadně urychlit, čemuž může nový stavební zákon významně pomoci. Jako přínosné vnímáme zejména zavedení jednotné struktury stavebních úřadů, specializovaný stavební úřad pro povolování specifických staveb i územní rozvojový plán na celorepublikové úrovni. Důležitý krok představuje také digitalizace procesů a dokumentací,“ řekl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Firma plánuje investovat ročně do přenosové soustavy pět miliard korun. Zatímco menší energetický zdroj typu plynové elektrárny lze postavit za pět let, linku, která tento výkon z elektrárny vyvede, povoluje ČEPS až 12 let. Může se tak klidně stát, že nově vznikající menší zdroje nebude při současném pomalém povolování možné napojit na rozvodnou síť. Přitom v Polsku podobnou 80 km přenosovou linku povolí a postaví za 2,5 až 3 roky. Nový zákon podle Durčáka zkrátí povolování jejich typických projektů až o 40 procent.

Nejvíce peněz stát plánuje směřovat do rozvoje dopravní infrastruktury

„Od přijetí stavebního zákona očekáváme celkové urychlení a zjednodušení procesu umisťování a povolování staveb na délku maximálně jednoho roku. Byl by to pozitivní krok pro projednání dokumentací staveb, kdy současná praxe znamená, že územní řízení, řízení EIA a stavební řízení s ohledem na podmínku veřejného projednání mohou trvat i několik let,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a dodal: „Snížení počtu správních řízení bude znamenat i snížení počtu správních rozhodnutí, a tedy i počtu jejich možných přezkumů.“

Správa železnic i ŘSD mají „bohaté“ zkušenosti se současným systémem, kdy opakované odvolání a obstrukce nekonečně prodlužují projednávání veřejně prospěšných staveb. Příkladem může bát projednání územního řízení pro připravovanou stavbu IV. Koridoru v úseku Nemanice I – Ševětín, které trvalo kvůli nesouhlasu a odvoláním obce Hosín resp. lokality Dobřejovic téměř sedm let. Ještě déle tj. skoro deset let probíhalo projednání Elektrizace trati Brno – Zastávka u Brna, kdy stavbu blokovalo občanské sdružení Voda z Tetčic.

S tímto občanským sdružením má zkušenosti i další státní investor – ŘSD. Jemu zdrželo například výstavbu obchvatu Břeclavi nebo dálnice D52. „Neustále se v přípravě jednotlivých staveb potýkáme s úseky budoucích dálnic, které jsou programově a účelově blokovány. Na Zlínsku D49 Hulín – Fryšták, celá středočeská část dálnice D3 od Pražského okruhu až po Mezno severně od Tábora nebo úplně poslední část D1 u Přerova. Pro tyto ale i mnohé ostatní projekty je důležité, aby s novým zákonem byl stát sebevědomým a razantním investorem, který se dokáže účinně vypořádat s obstrukčními nekonečnými protesty, rozklady a odvoláními jedinců, kteří dokážou pohodlně výhradně právní cestou, vytrvale projekty blokovat prakticky v každé fázi přípravy,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Na poslední úsek dálnice D8 podalo sdružení Děti Země celkem 28 žalob a proti stavebním povolením na úseky modernizace D1 podávali odvolání sériově jeden úsek po druhém.