„V politice jsem proto, abych pomáhala lidem. ČSSD šla do vlády s hnutím ANO proto, že chce hájit zájmy všech, kteří poctivě pracují nebo celý život pracovali, kteří vychovávají děti nebo se starají o své nemocné blízké. Jednoduše si nežijí na vysoké noze. A to se ministerstvu daří, jak je ostatně vidět na opatřeních, která letos už začala platit nebo která se mi podařilo prosadit,“ vysvětluje ministryně Maláčová.

Již v lednu rekordně vzrostla minimální mzda, a to z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Minimální hodinová mzda vzrostla ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991. Společně s úrovní nejnižšího výdělku došlo také k růstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to o 1150 Kč až 2300 Kč měsíčně. Nejde jen o těch 1150 Kč pro lidi s nejnižší mzdou, ale o všechny mzdy, protože růst té minimální je tlačí nahoru.

Nový rok přinesl také významný růst důchodů, ty letos vzrostly v průměru o 900 Kč, lidem starším 85 let byly navíc zvýšeny o dalších 1000 Kč. MPSV považuje za nutné v úsilí o navyšování penzí dále pokračovat, a proto další růst navrhlo i letos. Průměrné důchody by se mohly v příštím roce zvednout o 900 Kč. Návrh prošel ve Sněmovně druhým čtením.

V oblasti důchodů se nejedná o jediný počin MPSV. Ministryně Maláčová nově ustanovila Komisi pro spravedlivé důchody. Ta má za cíl přinést konkrétní návrhy řešení nespravedlivě nízkých důchodů žen a pečujících, situace v oblasti vdovských a vdoveckých důchodů, příjmů důchodového systému a možnosti dřívějších odchodů do důchodu pro náročné profese.

Od 1. dubna 2019 se zvýšil příspěvek na péči pro osoby ve IV. stupni závislosti o 6 000 Kč, nová výše tohoto příspěvku tak činí 19 200 Kč. Od 1. července bude zvýšen příspěvek na péči i pro osoby ve III. stupni závislosti, a to o 4 000 Kč. U dětí tento příspěvek dosáhne 13 900 Kč místo dosavadních 9 900 Kč, u dospělých to bude 12 800 Kč místo dnešních 8 800 Kč. Navýšení se týká osob, kterým nejsou poskytovány pobytové sociální služby.

V dubnu vyčlenilo MPSV 400 mil. Kč na aktivizaci pomoci s hledáním práce dlouhodobě nezaměstnaných. Tato pomoc je zaměřena na uchazeče o zaměstnání a aktivizaci osob s nízkou úrovní kvalifikace, dlouhodobě či opakovaně nezaměstnaných, pečujících o jiné závislé osoby nebo o malé děti, osoby se zdravotním postižením nebo osoby nezaměstnané déle než 5 měsíců a zároveň ve věku 55 a více let.

MPSV zajistilo finance pro dětské skupiny na další 3 roky. Dětské skupiny doplňují nedostatečné kapacity školek. V době rekordní zaměstnanosti je potřeba rozšiřovat kapacity předškolních zařízení tak, aby se rodiče malých děti mohli vracet do práce dle svých preferencí a zamítnutá žádost o umístění dítěte do školky nebyla hlavním důvodem jejich neúčasti v pracovním procesu. Až do poloviny roku 2022 MPSV zajistilo financování dětských skupin prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.

Dále ministerstvo uvolnilo 80 mil. Kč na obědy dětí ve školním roce 2019/2020. Pomoc formou bezplatného stravování ve školních jídelnách a mateřských školách je určena pro děti ve věku 3 až 15 let, jejichž zákonní zástupci pobírají dávky v hmotné nouzi. Uvolněná částka je dostatečná pro pokrytí nákladů ve všech 14 krajích ČR. Kraje mohou z těchto prostředků pokrýt i osobní náklady na zaměstnance pověřené administrací projektů.

MPSV navýšilo rozpočet na veřejně prospěšné práce (VPP) o 200 mil. Kč. Celkem 1,5 mld. Kč místo plánované částky 1,3 mld. Kč vyčlenilo MPSV v tomto roce na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ). Z těchto prostředků nejsou financovány pouze VPP, ale také další nástroje APZ, tj. společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace, zřízení pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením nebo příspěvek na úhradu provozních nákladů spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.

Na začátku května vláda schválila návrh ministryně Maláčové na zvýšení rodičovského příspěvku. Až o 80 tisíc Kč by se tak měl od ledna 2020 zvýšit rodičovský příspěvek pro všechny aktivně pobírající rodiče. Celkové náklady navýšení rodičovského příspěvku jsou ve vládou schválené variantě vyčísleny na 8,6 miliard Kč. Novelu zákona o státní sociální podpoře čeká ještě schválení Parlamentem ČR a následně prezidentem. MPSV se tak podařilo naplnit další z cílů programového prohlášení vlády, který do něj prosadila sociální demokracie.

Významně se posunul i projekt elektronické neschopenky. Novelu zákona již podepsal prezident. Plně funkční eNeschopenka tak bude spuštěná od 1. ledna 2020. Přinese zcela zásadní změny při vyřizování pracovní neschopnosti. Její zavedení usnadní práci lékařům, kteří nebudou muset vypisovat a rozesílat klasický pětistránkový formulář. Ulehčí život také zaměstnavatelům, kteří budou moci požádat ČSSZ o automatické zasílání oznámení o vzniku dočasných pracovních neschopností u jednotlivých zaměstnanců.

Za posledních 5 let došlo k razantnímu nárůstu finančních prostředků na sociální služby ze státního rozpočtu, resp. z úrovně MPSV. Mezi lety 2014 až 2019 šlo o navýšení ze 7,71 mld. Kč až na 15,72 mld. Kč. Prostředky pro dofinancování sociálních služeb, které aktuálně požadují kraje, jsou také zajištěny. Z 1 mld. Kč, které kraje požadují na platy, mzdy a zvláštní příplatky, uvolní MPSV ze svého rozpočtu polovinu, tedy 500 mil. Kč, dalších 500 mil. Kč bude pokryto ze státní rozpočtové rezervy. Na individuální projekty pak MPSV vyčlenilo 1,5 mld. Kč z evropských prostředků. Ty ministryně Maláčová přesunula z Operačního programu zaměstnanost. Kromě sociálních služeb dojde také k dofinancování sociální práce na obcích, kam MPSV neprodleně zašle 200 mil. Kč. Na dofinancování péče o ohrožené děti na obcích (SPOD) vyčlení 166 mil. Kč. A k dofinancování tzv. nadregionálních projektů sociálních služeb, které se týkají například pomoci lidem s autismem a klientům s roztroušenou sklerózou, poputuje dalších 81 mil. Kč.

MPSV se také podařilo prosadit zrušení tzv. karenční doby. Od 1. července 2019 tak bude náležet zaměstnancům náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody i za první 3 pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti, a to ve výši 60 % jejich průměrného výdělku. Krátkodobá nemocnost je dnes na stejné úrovni jako před zavedením karenční doby. Dlouhodobá nemocnost, která ohrožuje nejen zaměstnance, ale negativně dopadá i na zaměstnavatele a stát, se dokonce o polovinu zvýšila. Karenční doba dnes neplní funkci, se kterou byla zavedena.