Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi nyní, abych vás seznámila s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a představila vám jeho základní parametry a makroekonomický rámec, na základě něhož byl návrh státního rozpočtu zpracován.

Myslím si, že předložený návrh rozpočtu je kvalitní a naší zemi přináší rekordní investice na nedostatečnou infrastrukturu, rekordní objem prostředků do vzdělávání, dále posiluje vědu, výzkum, inovace a nezapomíná na seniory a rodiny s malými dětmi.

Návrh státního rozpočtu na rok 2020 stojí na makroekonomickém scénáři a predikci příjmů, které byly v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti posouzeny nezávislým výborem pro rozpočtové prognózy, který dne 29. srpna shledal obě prognózy na roky 2019 a 2020 za realistické. Přes poměrně různorodé názory členů, které výbor odůvodnil značnými riziky ve vnějším prostředí, se většina přítomných shodla, že prognózy Ministerstva financí jsou vnitřně konzistentní a v klíčových parametrech odpovídají jejich očekávání. Na pozadí narůstajících rizik ve vnějším prostředí, zpomalování ekonomické aktivity v zemích Evropské unie a nerovnováhy na domácím trhu práce oslabuje i dynamika českého hospodářství. Výkon české ekonomiky by měl mírně zpomalovat z 2,4 % v roce 2019 na 2,2 % v roce 2020. Hlavním tahounem růstu by měla zůstat domácí poptávka. Reálnou dynamiku spotřeby domácností bude patrně přechodně ovlivňovat vyšší míra inflace, která by z 2,7 % v letošním roce měla klesnout na 2,4 % v roce 2020. S uzavíráním produkční mezery souvisí i vývoj na trhu práce, kde očekáváme postupné zmírňování tlaku a u míry nezaměstnanosti i růstu průměrných mezd přiblížení k dlouhodobé přirozené úrovni.

Ráda bych však připomněla, že makroekonomický kontext je postaven na předpokladu odchodu Spojeného království z Evropské unie s dohodou, která nenaruší volný pohyb zboží a služeb, stejně jako na předpokladu urovnání eskalujících obchodních sporů mezi Spojenými státy americkými a Čínou či s jinými zeměmi. Pro plán a realizaci fiskální politiky jsou od roku 2017 mantinely dány zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V jejich rámci lze fiskální politiku následujících let charakterizovat jako neutrální až mírně expanzivní, což je plně v souladu s realitou zpomalování ekonomického růstu.

Nyní dovolte, abych přikročila ke konkrétním parametrům návrhu státního rozpočtu. Očekáváme, že celkové příjmy meziročně vzrostou o 7,7 % neboli o bezmála 113 mld. korun na částku 1 578 mld. korun. Výdaje státního rozpočtu na rok 2020 jsou navrženy o 40 mld. korun vyšší než příjmy, tedy ve výši 1 618 mld. korun. Deficit státního rozpočtu tak zůstává pro rok 2020 na stejné úrovni, jako v letošním roce, a to při zachování kladného salda sektoru vládních institucí.

Co se týče příjmů posouzených výborem pro rozpočtové prognózy potom daňové příjmy bez pojistného navrhuji v objemu téměř 819 mld. korun, tedy o téměř 50 mld. korun vyšší. K tomu více než z poloviny přispěla nová daňová opatření jako zvýšení sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu, změna právní úpravy pro tvorbu rezerv pojišťovně či zavedení digitální daně. Inkaso predikce navyšuje rovněž poslední etapa elektronické evidence tržeb. Za další příjmy z pojistného na sociální zabezpečení rozpočtujeme ve výši přes 586 mld. korun. Náš odhad meziroční změny o 30 mld. se opírá předně o prognózovaný růst průměrných mezd a platů v ekonomice. U příjmů z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů předpokládáme výši skoro 112 mld. korun. Tedy přibližně o 18 mld. vyšší než v letošním roce. To odpovídá pokročilé fázi sedmiletého cyklu aktuálního programového období evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní příjmy jsou rozpočtovány ve výši necelých 62 mld. korun a meziročně rostou o více než 15 mld. korun zejména v důsledku vyšších příjmů z prodeje emisních povolenek o bezmála 10 mld. korun, příjmů z aukce kmitočtů ve výši 7 mld. korun. Kromě toho se v této kategorii příjmů očekává 16,5 mld. korun z prostředků z privatizačních účtů či příjmy z dividend společnosti Letiště Praha v odhadované na 1,5 mld. korun.

Stejně jako příjmy jsou výdaje návrhu státního rozpočtu zvýšeny meziročně o 112,8 mld. korun. Pokud bych měla změnu rozdělit na národní a spolufinancované evropské výdaje, je nárůst více než 95 mld. tvořen domácími prostředky.

Jelikož mezi hlavní cíle naší vlády patří rozvoj České republiky, budou finanční prostředky v roce 2020 použity především na nárůst kapitálových výdajů o 23,9 mld. korun na bezmála 146,2 mld. korun. K meziročnímu nárůstu dochází u kapitálových výdajů, které jsou kryty příjmy z rozpočtu EU, a to o 15,6 mld. korun. A u českých kapitálových výdajů je nárůst o 8,3 mld. korun na úroveň 88 mld. korun. Právě zvyšování státního podílu výdajů na investice je jedním z cílů současné vlády, čímž navazuje na trend, kdy od roku 2014 soustavně navyšuje kapitálové výdaje z národních zdrojů.

Dále dojde k navýšení výdajů na výzkum, vývoj a inovace o 1 mld. korun na úroveň národních zdrojů ve výši 37 mld. korun. Po započtení výdajů krytých příjmy EU a finančních mechanismů činí celkové výdaje na výzkum 47,6 mld. korun, což oproti roku 2019 představuje zvýšení výdajů o 5,5 mld. korun. Podíl těchto výdajů na HDP pro rok 2020 představuje 0,8 %. V rozpočtu na rok 2020 také dokazujeme, že školství je pro nás prioritou. Celkový rozpočet kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosáhne v příštím roce výše 226 mld. korun, což představuje meziroční navýšení rozpočtovaných prostředků o téměř 21 mld. korun. Objem prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství se zvyšuje o 10 %, pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy o 9 % tak, aby se platy učitelů v regionálním školství na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % její výše z roku 2017, což je v souladu s cílem stanoveným v programovém prohlášení vlády. Tím bude zajištěn průměrný plat učitele na úrovni minimálně 45 tis. korun v roce 2017. Objem prostředků na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství se zvyšuje o cca 10 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy o cca 4 % tak, aby se platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017. A to v souladu s cílem stanoveným v programovém prohlášení vlády. Tím bude zajištěn průměrný plat nepedagogického pracovníka na úrovni minimálně 24 tis. korun.

Navýšení platů všech zaměstnanců veřejné správy v roce 2020 bude činit 1 500 korun do tarifu na zaměstnance a současně bude zrušena první stupnice platových tarifů. Do návrhu rozpočtu na rok 2020 bude promítnuto krácení počtu míst a objemu prostředků na platy stanovené vládou dle specifik jednotlivých kapitol. Krácení se nevztahovalo na příslušníky bezpečnostních sborů, vojáky z povolání, zaměstnance v regionálním školství a zaměstnance v tzv. parlamentních kapitolách. Toto opatření představuje celkem úsporu ve výši 1,17 mld. korun a redukci počtu míst o 2 970 míst.

Dále je v oblasti prostředků na platy ústavních činitelů a odvozených soudců a státních zástupců bude promítnuta aktualizace propočtu podle úrovně průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené za rok 2018 vyhlášené Českým statistickým úřadem dne 3. září letošního roku.

Platová základna soudců a státních zástupců v návaznosti na současné údaje roste oproti základně roku 2019 o 10,3 % a platová základna ostatních ústavních činitelů o 10,3 %. Tento dopad u tzv. parlamentních kapitol bude řešen při projednávání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně Parlamentu formou pozměňovacího návrhu.

V sociální oblasti je rozpočtováno výrazné zvýšení průměrného starobního důchodu, který by se měl od 1. ledna 2020 zvýšit o 900 korun na částku 14 326 korun. Tato mimořádná valorizace zvyšuje výdaje státního rozpočtu o 34,9 mld. na částku přes 507,4 mld. korun. Dále je tam zahrnuto navýšení rodičovského příspěvku, kterým zvedáme životní úroveň osob celodenně pečujících o malé děti a odpovídá to částce 8,6 mld. korun. Platba státu do veřejného zdravotního pojištění se meziročně zvyšuje o 3,5 mld. korun na celkovou částku 76,8 mld. korun.

Národní výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury byl zvýšen na celkovou úroveň 70,2 mld. korun. Z hlediska fungování veřejné správy jsme posílili rozpočtované zdroje na obranu České republiky, kdy výdaje Ministerstva obrany jsou navrženy v objemu o téměř 9 mld. vyšší než pro letošní rok, čímž by v roce 2020 měly činit 75,5 mld. korun. V souladu s obrannou strategií České republiky a dlouhodobým výhledem pro obranu 2035 je předpokládáno, že rozpočet resortu Ministerstva obrany bude postupně navyšován s cílem dosažení podílu 1,4 % HDP do roku 2021. Počítáme také pětiprocentní valorizací příspěvku na výkon státní správy u územních samosprávných celků.

Zároveň mi dovolte stručné subjektivní shrnutí. Domnívám se, že návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky, ať už investicemi do infrastruktury, nebo vzdělání, vědy, výzkumu či inovací. Současně návrh podporuje prvky inkluzivního růstu, protože zvyšuje životní úroveň nejen seniorů, ale rodin pečujících o malé děti a pomáhá zvyšovat jistotu v turbulentní době rostoucího obchodního protekcionismu, nejistých budoucích vztahů se Spojeným královstvím či podob evropské integrace.

Děkuji vám za pozornost a na závěr svého vystoupení bych chtěla požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o podporu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020. a schválení základních údajů návrhu tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji.