„Stát by měl vytvářet takové podmínky, aby co nejvíce lidí mohlo bydlet ve svém. Bydlet ve svém není jen řešením bytové potřeby, ale je to i určitá forma majetkového zabezpečení, a to bychom jako pravicová strana měli podporovat. Úvěrové ukazatele používané pro schvalování hypoték jsou pro mě jednou z věcí, která uměle brání přístupu k vlastnickému bydlení i v dnes už tak složité situaci, kdy samotná výše úrokových sazeb a ceny nemovitostí ovlivňují dostupnost a jsou jakýmsi sítem možnosti vlastnického bydlení i přístupu k hypotékám,” říká o úvěrových ukazatelích pořadatel semináře Vojtěch Munzar.

„Regulace hypotečních úvěrů pomocí parametrů DTI a DSTI přišla na jaře minulého roku, tedy v době, kdy byly na trhu velmi nízké úrokové sazby a ceny nemovitostí rostly. ČNB toto zavedení zdůvodnila ochranou bankovního sektoru. Tato situace však pominula. Ceny starších nemovitostí propadly až o 30 % a úrokové sazby na úrovni 6 % trh regulují prakticky samy. Dle našeho názoru se tedy opatření k ochraně bank míjí účinkem a místo toho komplikují dostupnost bydlení zejména rodinám s malými dětmi,“ říká k úvěrovým ukazatelům generální ředitel Next Reality Robert Hanzl.

„Současné limity ČNB byly nastavované na podzim roku 2021, kdy byly hypoteční úrokové sazby pod 3 %. Situace se ale za poslední rok a půl zásadně změnila, bydlení se především v Praze stalo nedostupné. Měsíční splátka hypotéky na běžný byt narostla jenom touto změnou skokově z 29 tisíc Kč na více než 41 tis. Kč. Při požadovaném DSTI pak musí mít mladá rodina čisté měsíční příjmy vyšší než 83 tisíc Kč. To je zcela nad možnosti drtivé většiny domácností a pokud nic nezměníme, bude bydlení i nadále nedostupné,“ popisuje zkušenost s reálnými dopady úvěrových ukazatelů hypoteční expert Broker Trust Libor Vojta Ostatek.

„Z pohledu úvěrových ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů došlo v souvislosti se zvýšením úrokových sazeb k významné změně, kdy hlavní ochranou trhu je nyní sama výše úrokových sazeb a s ní spojená zhoršená dostupnost hypotečních úvěrů. Účinnost úvěrových ukazatelů by bylo vhodné prověřit případně upravit,“ komentoval situaci ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

„Již při vzniku novely jsem nepovažoval opatření za nutná a vhodná, což nepovažuji ani nyní. ČNB se jimi chtěla vykoupit z potenciálních rizik své vlastní měnové politiky nulových úrokových sazeb. Přitom dnes je dostatečným regulačním prvkem samotná výše úrokových sazeb. Opatření představují přímou regulaci hypotečního a potažmo nemovitostního trhu a zbytečné suplování řízení rizik obchodních bank. Dlouhodobá aplikace těchto opatření by jen vedla k hledání jiných – dražších a rizikovějších – zdrojů pro zajištění vlastního bydlení, a tím pádem vytváření stínového hypotečního trhu. Užití všech tří úvěrových ukazatelů je navíc velmi nestandardní. Minimálně je na čase uvažovat o snížení jejich počtu,“ popisuje svůj pohled na úvěrové ukazatele hlavní ekonom DRFG a vyučující na VŠE Martin Slaný.

„Horní hranice ukazatelů LTV, DSTI a DTI u hypotečních úvěrů jsou důležitým nástrojem pro zajištění stability domácího bankovního sektoru. Otázku ohledně nastavení ukazatelů DTI a DSTI v prostředí zvýšených úrokových sazeb považuji za relevantní a bankovní rada se jí bude podrobně věnovat na jednání o otázkách finanční stability dne 1. června 2023,“ dodává k tématu nastavení úvěrových ukazatelů a jejich budoucnosti viceguvernér České národní banky Jiří Frait.