Život na českém Twitteru, a to nejen kolem voleb prezidenta (jakkoliv teď je to obzvlášť patrné):

Jejich revírem je Twitter, jejich tempo je vražedné, každý, kdo má jiný názor, je dehonestován, patřičně onálepkován, pořádně pozurážen, TW letka ho důkladně prosmaží. Nikdo nesmí uniknout morálním majákům.

Od svého počítače či mobilu při ranní/dopolední/odpolední kávě jsou schopni zkopat do kuličky i Vemolu a rozpoutat 3. světovou válku. Často volají po jednotě v mimořádné chvíli, není přece doba na okopávání kotníků, prostě žádná kritika současné vlády, ovšem sami útočí, kritizují a okopávají doslova celé tělo 24/7.

Nic nectí, odlišný názor, ale ani zdraví či nějaký handicap oponenta. Přitom mají pocit, že jsou elitou, těmi lepšími, vzdělanějšími, a co je pikantní, i těmi tolerantnějšími.

Nechme je v té bublině žít a nebuďme jako oni.