Na plénu ve Štrasburku proběhla minulý týden důležitá diskuze týkající se rychlého růstu cen energií. Data ukazují, že je způsoben několika faktory. Po kovidovém útlumu se zvýšila poptávka po energiích, což souvisí s tím, že se ekonomiky staví na nohy rychleji, než se čekalo, a nabídka na zvýšenou poptávku nestíhá nereagovat.

Zásadní roli v růstu cen dnes hraje plyn, neb díky roli plynových elektráren určuje dnes i cenu elektřiny. Kvůli rostoucí roli LNG vzniká více globální trh zemního plynu, a na něm táhla ceny vyšší poptávka z Asie (která měla za důsledek také pokles dovozů do EU). Evropu postihlo i snížení dodávek plynu z Norska, kvůli opravám technologií, a krize též snížila investice do nových kapacit.

Nejasný je vliv Ruska, které údajně dohodnuté kontrakty plní, ale tradičně využívá dovoz energií jako politický nástroj. Významný vliv na situaci v Evropě bude mít to, že provozovatelé zásobníků plynu, z pro mne nejasného důvodu, nemají před zimou "plno". To zřejmě vede k až paniku naznačujícím růstům cen v poslední době.

Tržní data z termínových kontraktů ukazují, že po zimním období lze očekávat výrazný pokles cen (s přispěním nabídky i poptávky).

V diskusi zaznělo mnoho šílených výroků, ale mě se zdá jasné, že naší prioritou musí být lepší koordinace kapacit. Třeba vybudování nových zásobníků na plyn a rychlejší budování obnovitelných zdrojů, které jako jediné mohou v krátkém horizontu zvýšit naši "nezávislou" produkci energií a tak snížit závislost Evropy na dovozech.