Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já začnu tedy jednoduše.

No, konečně. Konečně. A začnu otázkou. Kde jste byli, když jsme vás tady žádali, aby se tisk 246, který je téměř totožný, aby se zařadil na projednávání? Mrzí mě, že tady nemáme pana ministra zdravotnictví, který, když se ten tisk, který předložili poslanci hnutí ANO - Novák, Ratiborský, Helebrant a Sadovský - tak ministr zdravotnictví ho nepodpořil. Ale mám tady pana ministra školství a tomu musím poděkovat. Ten ho podpořil. Za to díky moc. Děkuji vám i za to, že jste mi umožnili vlastně k tomu vašemu návrhu, který je tedy velmi podobný tomu mému, se připodepsat. Hned se cítím jako nejenom předkladatel, ale i zhotovitel toho díla. No, super. Fakt vám děkuji.

A opravdu, bylo to v polovině loňského roku, bylo to 12. června, kdy jsem ten zákon s mými kolegy dal do systému. A mrzí mě jedna věc. Mrzí mě jedna jediná věc. My už jsme to půl roku mohli mít vyřešeno. Ale ne, hráli jsme si tady na politiku, takže šup, děti, klidně si ještě půl roku užívejte, než my se tady domluvíme kdo, co, jak předloží a komu to umožní připodepsat. A když jsem teď slyšel své kolegyně, které tady před chvílí tak nádherně popsaly tu tragickou situaci vlastně, která kolem toho je, já bych se rozplakal.

Ale na druhou stranu, když si vezmu tu historii, co jsme tady dělali, tak to nechápu. Za vámi chodili rodiče, za vámi chodili učitelé. Vy jste věděli, že to je v systému, že to můžeme schválit, že to nějaký Novák dvakrát načítal do programu, jednou v červnu, podruhé někdy v říjnu. Ani jednou jste to nepodpořili. Vysvětlete mi proč. Na co jste tedy čekali? Mohli jsme to mít svým způsobem sfouknuté. A ti, kteří za vámi chodili, i za námi, mohli být spokojeni. Mohli být spokojeni rodiče, že jejich děti jsou více chráněny, a učitelé, že nebudou řešit náhlé nevolnosti a zjišťovat vlastně, co tomu dítěti je. Ale ne.

My jsme tady dělali politiku. Je to škoda. Je to velká škoda a úplně stejně já jako rodič to vidím u svých dětí a spousta rodičů a děkuji vám za to, že vyzýváte kolegy: sdílejte na sítích, že nikotinové sáčky jsou zlo. A ony jsou. Jsou vysoce návykové. Tak za to vám skutečně děkuji. Ale nemůžu vám děkovat za ten proces jako takový. Padá to na hlavy nás všech a svým způsobem i na ctihodnou Sněmovnu, jak my se tady vlastně chováme k našim občanům. Protože pro nás není důležité, co předložíme, ale kdo to předloží. A to je k pláči. Je to moc smutné a mrzí mě to.