Návrh zákona SPD o přímé volbě a odvolatelnosti politiků prošel ve Sněmovně hlasováním v prvním čtení. V první fázi navrhujeme, aby se to týkalo starostů a hejtmanů, následně bychom rádi odvolatelnost prosadili i u všech politiků. Držte nám palce. Ta nejlepší zpráva je, že už se v případě starostů a hejtmanů tedy nebavíme o tom, zda ano, ale jak. Nejčastější dotaz, který dostáváme, je, jak si představujeme konkrétní zákon a postavení přímo voleného starosty. Občas dostávám informace, že například slovenský model není ideální. 
V prvé řadě bych chtěl říci, že ani naše hnutí si nedělá patent na rozum a neprosazujeme konkrétní model, jelikož v každé evropské zemi je tato úprava trochu jiná. Myslím, že změna volebního systému pro komunální volby je natolik zásadní, že by jí měla předcházet otevřená diskuze jak odborníků, tak těch, kterých se to týká, tedy starostů, zastupitelů a v prvé řadě také občanů.

Výhody přímé volby jsou jasné. Občané na straně jedné mají právo vybrat si toho, koho chtějí, aby radnici řídil, a na straně druhé přímo volený starosta má zajištěnou stabilitu, protože se nemusí třást, že ho zastupitelé z hodiny na hodinu odvolají.

Jen pro zajímavost bych doplnil ještě jeden model, který je častější spíše v USA a to je manažerský model, kdy je starosta profesionální manažer vybraný zastupiteli, a pracuje na standardní manažerskou smlouvu a ve funkci je tak dlouho, jak dlouho jsou občané s jeho prací spokojeni. Tento model, má v Evropě pouze Irsko.
Pokud jde o fungování starostů, odborníci dělí evropské země do tří kategorii´. 
První je Franko-skupina. Zde jsou municipality s nízkými kompetencemi, málo funkcemi a nízkou samostatnosti´ v rozhodování. Starosta reprezentuje zájmy svých municipalit na národní úrovni, kde mají starostové silné postaveni´. Do této skupiny patří např.: Francie, Itálie, Belgie, Španělsko, Portugalsko a Řecko.

Druha´ kategorie se nazývá Anglo-skupina. Lokální vlády mají v tomto případeˇ slabý právní a politicky´ status, ale mají důležitou roli ve formování a poskytování veřejných služeb. Lokální vláda má spíše funkční než politickou roli. V této kategorii převažuji´ systémy se slabým starostou a silným exekutivním orgánem (s ohledem na silnou roli v poskytování služeb). Patří sem především Velka´ Británie a Irsko.

Třetí kategorie je Severo- a středoevropská skupina. Zde je kladen důraz na poskytování veřejných služeb, a rovněž je lokální vláda respektována jako autonomní decentralizovaná úroveň demokratického politického systému. Municipality disponuji´ širokou finanční nezávislostí a jejich statut je zakotven v ústavě. Obce této kategorie prosazuji´ své zájmy na centrální úrovni zprostředkované budˇ pomoci´ organizaci´ obci´, nebo přes sdružení zaměstnavatelů v regionu. Starostové v tomto smyslu mají spíše méně významnou roli. Do této kategorie lze zahrnout Skandinávii, Německo a Nizozemí. Částečně také Rakousko a Švýcarsko.