Dlouhodobá propagace multikulturalismu spojená s otevřeným přijímáním imigrantů z celého světa vypadá jako plán, kterým se sociální inženýři z Bruselu snaží narušit identity jednotlivých národů tak, aby již nebylo rozdílu mezi Italem, Afričanem, Němcem, Arabem, Španělem či Čechem.

Příznivci těchto velmi špatných trendů jsou například premiér Sobotka, ministr Dienstbier či Karel Schwarzenberg. A například český kněz Tomáš Halík řekl dokonce otevřeně, že „Je třeba tu naší etnickou homogenitu naředit“. Já s tímto samozřejmě absolutně nesouhlasím. Podle mého názoru je naopak budoucnost v silných národních státech, které spolupracují.

Rád bych také upozornil, že Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách negarantuje žádné právo přistěhovalce vstoupit nebo se usídlit konkrétním státu. A vyhoštění neintegrované osoby do země původu není porušením lidských práv.

Je nutné, abychom si všichni uvědomili, že v případě imigrantů nejde o charitu, ale o naše vlastní bytí a nebytí.

Pokud si náš národ i ty evropské toto neuvědomí, že si platíme sami sobě vlastní oprátku, tak brzy zažijeme ošklivé peklo.

Jestli nenastolíme nulovou toleranci imigrace a zároveň okamžitě nezrušíme štědrý sociální systém vůči imigrantům, tak než se probereme, budeme cizinci ve vlastní zemi a budeme muset skákat podle toho, jak imigranti pískají. To již vidíme v západní Evropě. A přesně tím vyhrožovali i muslimští studenti české vysoké školy, kteří napadli nedávno v Olomouci bezbranné české aktivisty sbírající podpisy proti imigrantům.