Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení kolegové, vážené kolegyně. Už nebudu komentovat daňový balíček jako takový. Ve svém vystoupení se budu soustředit pouze na spotřební daň ve vztahu k naftě.

V této souvislosti avizuji pozměňovací návrh našeho senátorského klubu. Snížení sazby spotřeby daně z některých minerálních olejů, se kterým přišli poslanci rozpočtového výboru, považuji za v podstatě velmi málo odůvodněný a nesystematický zásah do rozpočtu. Nedošlo k žádné nebo k velmi malé odborné diskusi. Nebylo to ani součástí meziresortního připomínkového řízení. Současně za situace nárůstu deficitu státního rozpočtu nebyl představen žádný návrh k vykompenzování tohoto výpadku, který snížení sazby daně představuje. Podle propočtů by se mělo jednat o téměř 5 miliard Kč.

Z finančního hlediska podíl daní z paliv a na celkovém výběru daní dlouhodobě klesá, zatímco spotřeba paliv roste. Ještě v roce 1996 byl podíl paliv na celkovém daňovém výnosu 10 %, nyní tato hodnota klesla na zhruba 4 %. Vzhledem k tomu, že spotřební daň na naftu a jiná paliva je počítána absolutní hodnotou v korunách, nikoliv v procentech, platí řidiči státu díky inflaci poměrově stále méně. Stát tak musí daňový výnos nahrazovat v jiných daních.

Smyslem zdanění pohonných hmot je však nejen doplnit státní kasu, státní pokladnu, ale také srovnání férových podmínek na trhu. Provoz automobilu bezesporu generuje celou řadu negativních dopadů na životní prostředí, kde například byla emise skleníkových plynů, znečištění vzduchu jako takové nebo hluk, které nejsou v ceně nikterak promítnuty a odrážejí se také ve zdraví obyvatel.

Zdanění má za cíl alespoň část negativních externalit zpoplatnit. Tímto návrhem se nerovnost prohlubuje a kýžený efekt se dál oslabuje. Na to je potřeba poznamenat, že nebylo dostatečně objasněno, proč má být snížena daně z minerálních olejů ve vztahu k naftě, zatímco v případě ostatních minerálních olejů ke snížení daňové sazby nedochází. Celý návrh tak působí značně nekoncepčně a potenciálně může způsobit nerovnost na trhu.

Z hlediska konkurenceschopnosti v porovnání s cenami v okolních státech je třeba uvést, že aktuálně je cena nafty na hodnotách, které za posledních 10 let patří k nejnižším. Uváděná argumentace, že ceny nafty jsou v ČR o 20 % vyšší než v Polsku, je zavádějící i z dalších důvodů. Koncovou cenu totiž do velké míry ovlivňují rozdílné sazby DPH, nicméně profesionální dopravce, na které snížení daně směřuje zejména, výše DPH nijak neovlivňuje, protože pro ně není nákladovou položkou. V Polsku navíc nově platí 10% ekologický poplatek. Konkurenceschopnost tuzemského trhu s minerálními oleji ve vztahu k okolním státům tedy až tak v sázce není.

Co se týká spotřební daně, máme ji pod celoevropským průměrem. Pravda je, že spotřební daň v okolních státech je nižší než naše. Na druhou stranu předpokládá to, co jsem zaznamenal ve vyjádření pana premiéra v ČT, že když snížíme spotřební daň o korunu na litr, že nám začnou zahraniční dopravci čepovat naftu na území ČR, kterou využívají především jako tranzitní zemi, tak si myslím, že je silně iluzorní, protože oni, pokud přejedou hranice s plnými nádržemi, tak tady můžou dvakrát projet tam a zpátky ČR a potom se nemusí zastavit, určitě ne kvůli tomu, aby načepovali naftu.

Tento nesystémový návrh má rovněž potenciálně negativní vliv na ochranu klimatu nebo na znečištění ovzduší ve městech. Přistoupili jsme k Zelené dohodě pro Evropu, a to tak trochu ukazuje, jak se k té problematice klimatických změn stavíme. Nedávno proběhlo takové hodnocení státu, jak přistupují k přípravě na adaptaci, na klimatické změny. Česko se umístilo z evropských států na chvostu, někde na 5. místě odzadu, za námi už je jenom Polsko, Maďarsko, už si nepamatuji, které další země.

Doprava je zodpovědná za 22 procent emisí skleníkových plynů v EU, na rozdíl od jiných sektorů zaznamenává od roku 1990 nárůst emisí. Vzhledem k nutnosti snižování emise CO2 je v tomto směru jakékoli umělé snížení ceny nafty v rozporu s tímto klíčovým zájmem. Bylo by záhodno hledat alternativy k současným způsobům dopravy a motivovat dopravce, aby jich využívali.

Kromě emisí oxidu uhličitého existuje zásadní dopad na zdraví lidí v produkci pevných polétavých částic. Znečištění ovzduší vedlo celou řadu vyspělých měst k tomu, že omezily nebo zcela zastavily vjezd dieselových aut do svých center a samozřejmě v nějaké dohledné době určitě skončí i výroba aut s dieselovým motorem. Tento návrh byl přímo proti celosvětové evropské tendenci, kterou je určitě elektromobilita, ať se na to díváme, jak chceme, případně hybridní pohony i různých druhů, alternativní zdroje, další, jako je vodík. Zlevňovat naftu, a tím potenciálně zvyšovat zájem o auta s naftovými motory, je v tomto smyslu cestou zpět.

To, že zlevníme spotřební daň o korunu, ještě neznamená, že na pumpách budeme mít levnější naftu. Já si myslím, že cena nafty se odvíjí od celé řady faktorů a spotřební daň je pouze jeden z faktorů, který na to má celkový vliv.

To je vše, co bych chtěl k tomu říct. Chtěl bych vás poprosit, abyste se zamysleli nad případnou podporu, pokud se dostaneme do podrobného čtení. Děkuji za pozornost.