Tím nejvýznamnějším faktorem působícím na volební výsledek je celostátní politika. Tedy výsledky působení celostátní politické reprezentace. Tu a tam z tohoto pravidla někdo vybočí nahoru i dolů.To se projevovaly v každých volbách.

A. Babišovi stačilo vyhrát s 21,1 %

Nebylo to nijak oslnivé vítězství hnutí ANO. Ve volbách před čtyřmi lety vítězná ČSSD získala 23 % a v roce 2008 bylo vítězství ČSSD dokonce drtivé  s 35,85 % hlasů (a v senátních volbách 23 mandátů z 27(!)).

Zdá se naopak, že hnutí ANO nedokázalo ve volbách využít veškerého svého volebního potenciálu. Hnutí ANO mohlo mít za optimálních podmínek ve volbách kolem 30 % hlasů. To ukazují průzkumy veřejného mínění těch věrohodnějších agentur. Jeho hlasy ovšem silně zasáhla neúčast voličů. I tak to však stačilo.

Hlavním poraženým voleb je levice, a v první řadě sociální demokracie. Je to zahanbující prohra, která sociální demokracii nejspíše způsobí syndrom knokautovaného boxera. Ten již není schopen vyhrát nic. Vůbec nic.

Jak se to mohlo stát?

Vedení ČSSD nevyvodilo žádné závěry z těžkých porážek v komunálních volbách (zejména ve všech velkých a větších  městech) na podzim 2014 a v evropských volbách v květnu 2014.

Vedení ČSSD vytrvale zavíralo oči před alarmujícími výsledky průzkumů veřejného mínění těch přesnějších agentur (TNS Aisa, Median, Sanep). Utěšovalo se spektakulárními průzkumy CVVM i Stemu  (tuto agenturu si samo roky platí)…

ČSSD propadla z hlediska celkové strategie i taktiky, z programového hlediska, z hlediska marketingu, i pokud jde o personální oblast.

Vedení ČSSD není dlouhodobě schopno udržovat v české politice strategickou iniciativu. Naopak A. Babiš je schopen trvale přicházet s novými a novými tématy. V tom mu vedení ČSSD vůbec nedokázalo konkurovat.

Také programová nabídka ČSSD byla archaická. Je ovšem  taková, jakou bylo možné očekávat. Věcně správná, ale v zásadě nezajímavá nabídka vytvořená pro stále se zužující část voličů. Sociální demokracie zúžila svou pozornost jen na "odborářská" témata.

Neprojevila se žádná ambice zaměřit se na nová témata, oslovující nové voličské skupiny a snaha inovovat programovou nabídku.  Po volbách hovoří i B. Sobotka o nutnosti programových změn. Ale to, o čem hovoří, je vlastně pro zasmání. Sobotka nic, vůbec nic nechápe…

Vedení ČNB za podivné (následné) pasivity ministra financí A. Babiše devalvovalo v listopadu 2013 korunu o 8 – 9 %. B. Sobotka, místo aby podporoval politiku silné koruny, podpořil devalvační politiku ČNB. Ještě dnes je však možné otočit kormidlem… Teď bude ČNB v souvislosti se spekulacemi na budoucí vzrůst hodnoty české koruny odrážet spekulativní útoky na korunu, což ji bude stát další stamiliardy korun. Je chyba, že se ČSSD nevymezuje vůči ČNB zcela jasně.

A. Babiš se chlubí, jak zavedením EET skřípne živnostníky a kolik peněz z nich vypadne navíc  do státního rozpočtu. V televizních šotech se mluví až o 18 miliardách korun ročně. To může být velmi pravděpodobné, protože zhruba před deseti až dvanácti lety takový daňový výběr živnostenské daně prostě byl.

Babiš však ze skromnosti nemluví  o sobě a  o dalších obřích českých firmách, především se zahraniční majetkovou účastí. Teď by ovšem měl jít Babiš příkladem, aby ukázal zaměstnancům a také živnostníkům, že budou zdaněni spravedlivě nejen oni, ale že budou spravedlivě zdaněny také největší české firmy, často oligopolního charakteru. Tyto firmy, často se zahraniční majetkovou účastí, odvádějí v některých letech na účty svých mateřských společností do zahraničí přes 300 miliard korun. Pokud by alespoň 50 – 60 miliard z této částky na základě zavedení druhé sazby korporátní daně pro největší firmy  zůstalo v zemi, státní rozpočet by byl vysoce přebytkový.

Sociální demokracii zcela chybí zdůrazňování ekologického akcentu v jejím programu. Orientace na obnovitelné zdroje energií by ukázala obrat v ekologické politice této strany. B. Sobotka však necelých 24 hodin před volbami ještě hovořil o nutnosti dobudovat Dukovany a časem také Temelín (celkem čtyři nové bloky). To znamená další jednostrannou orientaci na atomovou energii. Zejména mladí voliči a ti ze středních vrstev však tuto archaickou nabídku nechtějí. Chtějí vyváženější energetický mix.  V této oblasti musí ČSSD udělat obrat o 180 stupňů.

Další oblastí je ochrana menšin, především sexuálních menšin. Sociální demokracie v posledních šesti letech ve vztahu k sexuálním menšinám, kromě středověkých blábolů poslankyně Nytrové, nevyprodukovala vůbec nic. Chvilkové pozitivní záchvaty ministra Dienstbiera nikdo nebere příliš vážně, a to ani ve vlastní straně, protože Dienstbier v této věci zjevně  nemá podporu u premiéra a předsedy ČSSD. B. Sobotka se zkrátka chová jako člověk, který prošel katolickou výchovou a změnu v této oblasti je ochoten připustit jen pod největším tlakem.

Sociální demokracie se díky nejednoznačnému postoji k homosexuálům připravila o alespoň částečnou podporu této menšiny a získávat zpět ztracené pozice této v společenské skupině nebude jednoduché…

Velké téma se nabízí s obnovou  zájmů Američanů o to vybudovat ve střední Evropě protiraketovou základnu na území Polska a ČR.

Před necelými deseti lety se jednalo o americký  radar na našem území. Tehdy ČSSD plamenně argumentovala, že to zvýší napětí nejen ve střední Evropě, ale v celé Evropě a že to bude znamenat, že Rusové masivně přesunou své rakety středního doletu do Kaliningradské oblasti. K tomu všemu může v krátké době skutečně dojít. A střední Evropa se vrátí do doby studené války.

Sociální demokracie je jediná, kdo může celé věci zabránit. Nikde jsem nenašel vyjádření A. Babiše či M. Stropnického k výroku viceprezidentského kandidáta Republikánské strany USA  Pence o tom, že Republikáni v případě svého volebního vítězství obnoví tento svůj zájem.

Na zájem Američanů mít zde vojenskou základnu jsem upozorňoval před řadou měsíců. Je to z hlediska jejich globálních zájmů zcela logické a stejně tak je logické, že to není v zájmu většiny občanů ČR. Není jistě náhodou, že se představitelé hnutí ANO k americké  základně před volbami do krajů vůbec  nevyjadřovali… Projekt hnutí ANO nepochybně vznikl, když ne přímo z návodu, tak s pozitivním postojem amerických zpravodajských služeb.  A jedním z poslání hnutí ANO je, kromě destrukce českého stranického systému, dosáhnout umístění vojenské základny USA na území České republiky. To je Babišovo velmi slabé místo a je třeba na ně trvale útočit.

Sociální demokracie vůbec nevyužila svou pozici na ministerstvu školství, kde došlo významným způsobem k navýšení rozpočtu pro mládež a sport, a neučinila z této věci  velké politické téma.

Je otázka, zda je toho současná ministryně vůbec  schopna. Je jistě dobrou technokratkou, ale politicky naprosto neuvažující osobou. Téma mládeže a sportu je velké téma, které by ČSSD měla v souvislosti s posledními velkými neúspěchy českých hokejistů a fotbalistů, ale i malým úspěchem na olympijských hrách, okamžitě zvednout. I jako téma prevence proti kriminalitě mládeže.

Stále velkým tématem i pro příští volební kampaň k volbám do sněmovny mohou být církevní restituce, resp. revize příslušného zákona, která by omezila platby církvím.

Velmi silně rezonovat do české společnosti může také problematika družstevnictví, a to jak bytového, tak spotřebního… Družstevnictví je nástrojem, který může vést k potřebné decentralizaci společnosti, a to výroby i obchodu, a samozřejmě také v oblasti služeb. Primárním zájmem družstevníků není maximalizace zisku.

Sociální demokracie by měla také převzít některé prvky z programů progresivních českých i zahraničních stran, které jsou dále nežli ona v oblasti přímé demokracie, v jejím dalším posilování.

Nejde jen o otázku celostátního referenda, ale třeba také o přímé volby hejtmanů, primátorů, starostů anebo rozhodování některých zásadnějších politických otázek na celostátní úrovni referendy po vzoru Švýcarka.

Pro mladé lidi je zajímavé také uvolnění norem v oblasti duševního vlastnictví.

ČSSD by se měla soustředit i na podporu start-upů, a to jednak v oblasti daňové, a to jejich daňovým zvýhodněním, ale například také poskytováním poradenství prostřednictvím institucí státu, například v síti Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Také v marketingové oblasti, pokud chce ČSSD ve volbách do sněmovny překonat svého hlavního soupeře, musí tato strana naprosto změnit přístup. To znamená změnit týmy, které se zabývají jednak běžnou marketingovou prací a stykem s médii v Lidovém domě, a dále týmy, které připravují volební kampaň. Na přípravách volební kampaně ke sněmovním volbám  je potřeba začít pracovat okamžitě.

Rok je velmi krátká doba. Ta horká kampaň k sněmovním volbám poběží již v jarních měsících a ta nejžhavější část kampaně bude v září a v podzimních týdnech zbývajících do voleb do sněmovny.

Vedení ČSSD musí denně přicházet se strategickou iniciativou. Každý týden jedno velké téma. Ta témata by se měla pohybovat v rámci těch hlavních programových bodů. K nim samozřejmě patří i body v sociální oblasti a v lidskoprávní agendě, zejména v ochraně práv pracovníků, v růstu mezd, ochraně zájmů  celých vrstev a skupin občanů, počínaje učiteli, přes policisty a, nikoli na posledním místě, lékaři a zdravotnickým personálem konče.

Lze očekávat, že Babiš bude těmto oblastem věnovat velmi pragmatickou pozornost také  a bude se snažit ukazovat, že on je ten, kdo pouští peníze pro tyto vrstvy občanů, včetně navýšení důchodů  důchodců.

I proti tomu existuje obrana, ale znamená to, aby premiér a ministři, zejména ministryně práce a sociálních věcí, byli schopni tyto věci dobře argumentovat na veřejnosti.  A pokud toho dosavadní ministryně práce nebude schopna, nabízí se za ni dobré náhrady: V. Špidla nebo Z. Škromach.

U V. Špidly by se jeho jmenováním do čela MPSV zabily dvě mouchy jednou ranou. Byl by jistě v oblasti, kterou v minulosti skvěle zvládal a kde má evropský rozhled, jistě skvělým ministrem. A současně by byl zbaven svého  vlivu na program ČSSD, jehož je retardačním činitelem…

Pokud chce B. Sobotka ČSSD úspěšně dovést k příštím  volbám a vyhrát je, měla by ČSSD zvolit stejný model, jako byl zvolen před volbami v roce 2002. Předsedou strany se stal někdo jiný nežli premiér Zeman. V té době se předsedou strany stal Špidla, který ji s úspěchem vedl jako nový lídr do voleb. M. Zeman v čele vlády odpracoval velmi solidně svou práci, ale byl v té době, pokud jde o podporu voličské veřejnosti, na svém  minimu.

Proč se nevrátit ke zkušenostem, které se v minulosti osvědčily. Teď jde jen o to, hledat tu vhodnou osobu, která by byla schopna najít harmonický vztah s B. Sobotkou, který jako „na K.O. poražený boxer“ již prostě další zápas s Babišem není schopen vyhrát.

Volby do zastupitelstev krajů ukázaly vzestup dvou potenciálně silných hnutí. Jednak jsou to Starostové a jednak lidovci. Lidovci se dokázali ukrýt v krajích  za centristické aliance, které byly mimořádně úspěšné ve volbách do zastupitelstev krajů. Také Starostové našli optimální model spolupráce s regionálními progresivními sdruženími v řadě krajů.

Každá z těchto stran dokázala zvítězit v jednom kraji. Lidovci jsou ještě mimořádně silní v Jihomoravském kraji, ve své tradiční doméně, a Starostové také ve středních Čechách. Zejména potenciál Starostů je ve volbách do sněmovny značný.

Volby do senátu

Do druhého kola voleb do senátu postoupilo 14 kandidátů hnutí ANO, 8 sociálnědemokratických kandidátů a 8 kandidátů lidoveckých. Připomeňme, že v minulých volbách v těchto volebních obvodech před šesti lety získala ČSSD 12 mandátů. Byl to ještě poslední záchvěv, kdy mohla ČSSD žít z výsledků mé práce.

Nyní to vypadá, že ČSSD bude ráda, když získá 4 – 5 mandátů. Je zajímavé, že tím nejnadějnějším kandidátem pro druhé kolo za ČSSD je senátor Strnad, který byl dlouholetým komunálním politikem jako starosta a člen rady Čáslavi  a je vnímán jednoznačně jako člověk vzešlý z municipální politiky, která má blízko lidem. Nadějné pozice mají pro druhé kolo i například prof. Žaloudík v Brně nebo Z. Škromach ve Znojmě, ministr Mládek na Táborsku a někteří další…

Hnutí ANO může ve druhém kole senátních voleb získat 8 – 10 mandátů a velmi silná může být překvapivě i reprezentace lidovců.

Jiří Paroubek