Premiér popisoval to, co sám označil jako důkazy o tom, že Írán i po podepsání mezinárodní dohody v roce 2015 se zahraničními velmocemi, pokračoval dál ve vývoji jaderných zbraní. A kromě toho, že uchovává dokumenty o svém jaderném programu. Aby nebylo pochyb, že se nejedná jen o projev pro domácí publikum, izraelský premiér hovořil anglicky.

Podle Netanjahua, izraelské zpravodajské služby získaly před pár týdny půl tuny tajných materiálů z areálu v Teheránu, v němž byl ukryt íránský tajný atomový archiv. Podle jeho slov získali agenti Mossadu 55 000 stran dokumentů, 183 CD a dalších 55 000 složek. Sklad na jihu Teheránu prý objevila izraelská tajná služba již v únoru 2016 a poté jej přes dva roky monitorovala. Jaká to shoda okolností? Při své nedávné návštěvě v Jeruzalémě, nový ministr zahraničních věcí USA Pompeo, byl již zcela nepochybně informován o Netanjahuově záměru zveřejnit celou záležitost. Izraelci, jak známo, jsou od samého počátku (a ještě před podpisem mezinárodní smlouvy mezi Íránem na jedné straně a na druhé straně Obamovými USA, dále Francií, Británií, Německem, Ruskem a Čínou) proti uzavření této smlouvy.

A stejně tak Donald Trump. Poté, co se stal americkým prezidentem, brojí proti této smlouvě. Podle něj, je to prý: „nejhorší dohoda všech dob“. Vrcholní představitelé Francie, Německa i Británie usilují o zachování smlouvy. Jde jim především o to, a to považuji za vcelku rozumné, aby součástí nových ujednání s Íránem byla také otázka výroby balistických raket, tedy raket středního a dlouhého doletu. Tyto íránské rakety zatím nezasáhnou, v případě, že by byly použity, žádný ze států EU, natož pak Spojené státy či Čínu. A Rusko, jak je zřejmé podle jeho vyjádření, se jich nijak neobává. Ale balistické rakety, to je jiné téma nežli jaderné zbraně... A jinak by také mělo být řešeno.

Kdo se chce dívat na věci nezaujatě a nezávisle a nechce se mýlit s naším hlavním spojencem, Spojenými státy, musí konstatovat, že načasování dramatického televizního projevu B. Netanjahua, je poněkud účelové. Koná se zhruba deset dní před rozhodnutím amerického prezidenta o tom, zda na dalších čtvrt roku připustí nynější mírnější režim vůči Íránu. Tedy, jiný režim nežli jsou ostré ekonomické sankce. Řekněme to otevřeně, na což jsem upozorňoval několikrát v posledních týdnech, že případné odstoupení USA od jaderné dohody, bude znamenat, že nejspíš odstoupí od jaderné dohody také Írán a začne plnou parou pracovat na výrobě své vlastní jaderné zbraně. A to povede k závodům ve zbrojení v oblasti jaderných zbraní v oblasti Středního východu, a to nejen v Izraeli (o tom se spekuluje, že ji již má), ale také v Saúdské Arábii a Egyptě. Mezinárodní napětí na Středním východě poroste a přenese se tenzemi prakticky do celého světa.