Vláda S. Grosse byla přitom těsně před pádem přitom podobně nepopulární, jako je dnes Nečasova vláda. A existovaly pochybnosti, zda vláda nová, pod mým vedením, bude mít potřebnou většinu ve sněmovně.

M. Zeman vždy respektoval jenom své politické zájmy. V tom se za deset let nezměnil. Teď chce jmenovat vládu, která nemá šanci získat ve sněmovně většinu. Nicméně několik (budoucích) exponentů SPOZ ze Zemanovy úřednické vlády může být vítanou posilou kandidátek SPOZ… O nic jiného nejde. Rusnokova vláda bude od první chvíle vládou - koho jiného, no M. Zemana.

Jaký je ústavní postup? Pověřit politika uskupení, které má šanci získat při hlasování o důvěře ve sněmovně potřebnou většinu. Pokud se ukáže, že tomu tak není, je namístě hledat jiná řešení. To může být např. zkrácení volebního období, jehož nepříjemným doprovodným momentem je to, že sněmovna bude fakticky vyřazena z politického dění zhruba nejméně na 3 měsíce (po rozpuštění sněmovny nastanou za 60 dnů volby, další čas bude nutný na ustavení vlády atd.). Senát však podle české ústavy nemůže suplovat rozpuštěnou sněmovnu, pokud jde o státní rozpočet a jeho sestavu. I tak by rozpuštění sněmovny bylo lepší řešení nežli úřednická vláda.

Poslanci strany LEV 21 Zemanovu úřednickou vládu svými hlasy ve sněmovně nepodpoří.

Jiří Paroubek, předseda LEV 21