Přitom recept na řadu problémů není tak složitý, jak by se mohlo zdát. Ponechme lidem svobodu a odpovědnost. Přestože jsou tato slova desítkami a stovkami politických proklamací za uplynulé roky dosti zprofanovaná, jde o samou podstatu zdravého a perspektivního života v demokratické společnosti. 

Všechna moc vychází z lidu, praví se v naší Ústavě. To však neznamená, že lid svou moc projeví jen jednou za pár let ve volbách. Občané mají mít svobodu rozhodovat se, co budou a nebudou v rámci zákonů dělat. Mají mít stejně tak na svých bedrech odpovědnost za své konání. Jen taková společnost dokáže efektivně čelit krizím a vypořádat se s nimi, podobně jako silný imunitní systém s nakažlivou chorobou.

Současná doba se bohužel spíš začíná blížit socialismu, který jsme před více než třiceti lety s takovou slávou a euforií pohřbili. Měli jsme tu dřív komunismus či socialismus a teď tu máme ANOismus, který má s tím minulým systémem společné prvky. Říká občanům, aby dobrovolně odevzdali část svých práv a svobod státu a ten se o všechny postará. Ať už jde o zdravotnictví, důchodový systém, vzdělávání či další oblasti, jsou čistě pod vedením státu. Občan pak dobrovolně a možná z pohodlnosti se ve prospěch vlády sám vzdává svých práv. Práv na to rozhodnout, v jakém systému budou studovat jeho děti. Práva na volbu mezi zdravotními pojišťovnami, které by měly rozdílné programy. Práv v oblasti penzijní, kdy dnes všichni platíme na důchod stejně bez rozdílu věku, přestože v různém věku máme různé priority, třeba spoření na bydlení apod. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál.