Zákonů má být co nejméně a mají se měnit pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytně nutné. Juchelkův návrh je legislativní zvěrstvo. Legislativní rozvernost vedoucí pana poslance k terminologickým hrátkám je výsměchem voličům. Projednání a schválení každého zákona stojí desítky milionů korun. Zákony se skrytým symbolickým významem opravdu nejsou politickou prioritou a deficitní rozpočet by měl znamenat zejména pro koaliční poslance, že budou předkládat jen dokonale zpracované návrhy s předem projednanou podporou své vlády. Návrh je výsměchem špatně fungující nespravedlivé justici, šílené situaci insolvenčně postižených občanů, nepříliš fungujícímu školství, které funguje jen kvůli dobré vůli pedagogů, omezování práva na informace, nakládání povinností, které má plnit stát, na běžné občany atd.

V době první republiky parlament vládě vracel zákony k přepracování, pokud se v předloze našla sebemenší chybička – například chybějící interpunkční znaménko – s obvyklou frází, že ‚vláda je povinna předkládat dokonalé předlohy zákonů‘. Hnutí ANO přineslo do naší parlamentní politiky rozvrat dosavadní, i tak nepříliš vysoké kvality návrhů zákonů. Poslanec Juchelka na výtku své vlády, že je návrh špatně zpracován, reaguje tím, že se to přece opraví ve druhém čtení pozměňovacím návrhem.

Před několika lety jsem poprvé použil termín legislativní zmetek. Když dělník vyrobí zmetek, obvykle se to projeví na jeho výplatě. Vláda tehdy předkládala návrh zákona, v němž v důvodové zprávě uvedla, že ‚návrh odstraňuje nezamýšlené negativní důsledky předchozí novelizace‘.