Jenže pro výkon politické funkce nepotřebujete vůbec žádnou kvalifikaci a přesto z vás může být schopný a skvělý politik. V politice budou rozhodovat především vaše schopnosti a stejně tak například v businessu. I do businessu se totiž hrnou manažeři, kteří si myslí, že svůj business povedou stejně úspěšně jako svůj tým. Často je však pravdou naprostý opak.
Politik má být přirozený lídr a má splňovat 3 základní věci:

1. Vize – vědět, co zlepšit a čeho chce dosáhnout

2. Schopnost tuto vizi prosadit – vize, bez schopnosti ji prosadit, je stále pouze nápadem

3. Být v politice z důvodu hájení názorů a zájmů skupiny lidí, se kterými má společné hodnoty, názory a návrhy řešení, nikoliv ekonomické nebo mocenské zájmy.

A JAKÁ JE V MNOHA FIRMÁCH FUNKCE MANAŽERA? Prosazovat zájmy vedení nebo zájmy svých podřízených? Prosazovat ekonomické zájmy a plány svých nadřízených (a potažmo své) nebo prosazovat ekonomické zájmy a plány „svých“ lidí?

Ve většině případů bude právě prosazovat zájmy vedení, protože nad lidmi pod ním má zkrátka moc. Disponuje totiž nástrojem, který se nazývá „formální autorita“, díky které má jisté benefity, kterými může ovládat pouze své podřízené, většinou za pomocí nátlaku a strachu. Všichni známe větu: „Jestli takovéto výsledky budeš produkovat i nadále, tak si můžeš hledat jinou práci“. Naopak jeho nadřízení zase mají moc nad ním, a proto bude poslušně plnit jejich příkazy. A tak jediné, co takový manažer umí, je řídit lidi, nad kterými má formální moc a plnit vůli svých nadřízených.

JE TO PRO VÁS PROTOTYP SKVĚLÉHO A ÚSPĚŠNÉHO POLITIKA? Pro mě tedy rozhodně ne. Takový člověk ať klidně zůstane v soukromém sektoru, pokud tam o něj je zájem, ale necpe se do politiky. V politice jsou zapotřebí odvážní lidé schopní prosazovat zájmy "obyčejných“ lidí a schopní postavit se problémům i lidem, nad kterými žádnou formální autoritu mít nebudou. Lidé, kteří umí bránit své hodnoty, své názory a svůj tým za každou cenu a já takové lidi znám.

BOHUŽEL V POLITICE JICH JE NAPROSTÉ MINIMUM. Působil jsem v politickém hnutí 3 roky, konkrétně v hnutí ANO 2011 nejprve jako řadový člen, později jako místopředseda, avšak nyní před komunálními volbami 2018 jsem odstoupil ze 3. místa kandidátní listiny (tudíž téměř jistě z možného místa v Radě města, možná i náměstka primátora, ale abych byl spravedlivý, o tom by rozhodovala příslušná koalice) jednak z důvodu neshod s vedením oblastní a krajské organizace, ale také nebylo koho následovat, žádný vzor ani žádný lídr se v organizaci nenacházel a rozešly se naše hodnoty. O lídrovi si něco povíme v dalším odstavci, ale chci tím sdělit, že jsem právě v politice byl sám svědkem toho, jak takový manažer a ředitel přes dvě desítky let zavřel pusu, sklopil uši a sklapl podpatky, když přijel někdo z krajského vedení s určitým příkazem, který tento manažer poslušně splnil. Nebyl schopný bojovat za svůj tým za každou cenu a přesně takoví lidé by se měli politice vyhýbat. Také jistě znáte ze svého okolí naprosto neschopné manažery, kteří se na svoji pozici dostali například pouze proto, že jistým osobám podlézali? Nebo z důvodu, že donášeli na ostatní? Nebo z důvodu, že si jeho nadřízený schválně vybral slabého člověka, aby ho později nemohl nahradit na jeho pozici? Myslím, že také takové manažery znáte. Takže to, že je někdo manažer ještě neznamená, že oplývá nějakými výjimečnými schopnostmi.

POLITIKA POTŘEBUJE LÍDRY! Lídr má jednoduchou definici. Lídr je někdo, kdo k takovému označení potřebuje pouze a jen jednu věc – následovníky. Je to člověk, který má svojí vizi, vytyčí směr a ostatní ho následují a to DOBROVOLNĚ. Člověk s přirozenou autoritou, kdo pro své lidi a svůj tým udělá maximum a udělá všechno pro to, aby byli v bezpečí. Člověk, který jde příkladem, umí se postavit výzvám a který bude společně se svým týmem čelit různým překážkám. Člověk, který nebude říkat, co mají ostatní dělat, ale naopak sám aktivně půjde příkladem. Bude podporovat jejich talent, bude jim pomáhat v jejich rozvoji a sám udělá více práce než oni sami.

PŘESTAŇME, PROSÍM, S TÍMTO DOGMATEM, který se nám některé marketingové týmy politických stran snaží vnutit. Ostatně – asi jste si sami všimli, že ani J. F. Kennedy, ani W. Churchill, nebo například dnes velmi úspěšný italský ministr vnitra Matteo Salvini, NIKDY ŽÁDNÉ FIRMY NEŘÍDILI, a přesto se stali lídry svých národů, kteří pro „obyčejné“ lidi získávali novou slávu, vyhrávali války a zastávali se vlastních obyvatel. Žádnou manažerskou zkušenost nepotřebovali, rozhodovaly totiž jejich schopnosti. Měli vizi, uměli jí prosadit a LIDÉ JE NÁSLEDOVALI, PROTOŽE VĚŘILI VE STEJNÉ HODNOTY, SOUHLASILI S JEJICH NÁVRHY ŘEŠENÍ A MĚLI STEJNÉ NÁZORY JAKO ONI.

TOTO NENÍ ANTI-KAMPAŇ NA MANAŽERY. Sám jsem na manažerských pozicích působil a nyní jsem jednatelem vlastní firmy. To mě však automaticky nepředurčuje k tomu, že budu úspěšným politikem.

(převzato z Profilu)