Vážené dámy, vážení pánové,

na výboru pro sociální politiku jsem předkládala jenom jeden pozměňovací návrh, ale od té doby byl čas a příležitost víc, než jsme ji dostali dopoledne, k tomu, abychom ještě dopilovali i další pozměňovací návrhy, takže dnes budeme mít příležitost tento vládní návrh, který považuji za nešťastnou cestu, zkrátka zlepšit a budeme si moci vybrat cestu, která je podle mého soudu lepší. Proto si dovolím k té debatě rovnou avizovat, že tedy navrhujeme pozměňovací návrhy, ale než se dostanu k jejich odůvodnění, tak velmi krátká vzpomínka na minulý týden. To, že lidé nehlásí své kontakty ve chvíli, kdy jsou testováni na koronavirus a vyjde jim pozitivní výsledek, je považováno dlouhodobě za velký problém a souhlasím s tím, že je nutné motivovat k nahlašování kontaktů a motivovat lidi k tomu, aby se do karantény uchylovali.

Hovoří se tady o tom samozřejmě ve veřejném prostoru nejenom v Poslanecké sněmovně, ale obecně opravdu dlouhé týdny, měsíce a vláda konečně po těch dlouhých diskusích nakonec přišla s návrhem, který jsme tady minulý týden projednávali znovu, protože se nám vrátil ze Senátu, a který jsme měli možnost schválit a ten volil tu formu pomoci ve výši jednorázového příspěvku na den 370 korun. A tuto cestu, jak tady bylo zřejmé z hlasování o senátní verzi, podpořila i naprostá většina opozičních stran. Proč jsme nepodpořili ten původní sněmovní návrh, asi netřeba připomínat tu vzrušenou debatu přílepku, který asi ve Sněmovně prosadili sociální demokraté, a jednalo se o snahu vlastně v tomto zákoně rozšířit tu povinnost podnikatelů, firem, zaměstnavatelů - byrokratické úkony - kterou jsme nepovažovali za šťastnou. Forma přílepku v té legislativní nouzi k takové normě zkrátka dle nás je cesta vždycky nešťastná, ale teď dvojnásob ve věcech, které řešíme. Víme jak to dopadlo, že tady o jeden hlas neprošla ta verze, kterou jste prosazovali ze Sněmovny, ale zásadní je, že ten princip, totiž nikoliv 100 % ušlé mzdy, ale 370 korun na den tady ve své podstatě měl většinovou podporu. A jenom kvůli tomu, že na misky vah se v jednom okamžiku dávalo, jestli budeme řešit tu podporu lidí a nebo podporu plus šikanu firem a mnozí z nás nechtěli tu šikanu, tak se k podpoře nedostalo. Ale myslím si, že je nejrozumnější cestou a mrzí mě, že se vláda nerozhodla tou cestou jít sama, abychom prostě neměnili ten přístup, ten princip, který byl zvolen, o kterém víme, že tu podporu by tady měl, ale zachovali právě ten jednorázový příspěvek, částku 370 korun. Na výbor se mi to ještě nepodařilo tak rychle připravit, teď už se to zadařilo. Protože já na rozdíl od úřadů samozřejmě nemám k dispozici stovky zaměstnanců, úředníky, kteří na tom mohou pracovat, a proto tedy až teď pozměňovací návrh, který se vrací tady k tomu principu, to znamená změna vládní cesty, kterou teď zvolila nově a snaha dostat se ke kompromisu. Ta cesta byla ve své podstatě už i v rámci Tripartity akceptována, možná někdy s výhradami zaměstnavatelů, možná někdy ne úplně s nadšením, ale prostě víme, že to byla cesta, která byla pro všechny zkousnutelná a pro řešení situace asi nejlepší. Já bych vás tedy chtěla požádat o to, abychom se touto cestou znovu vydali, abychom se díky tomu pozměňovacímu návrhu, který tady máme příležitost přijmout, pustili do toho, že budeme zpátky u toho řešení, které tady už jednou mělo velkou šanci projít, a budeme mít tady tento úkol, troufnu si říct, z krku, lidově řečeno. Druhá cesta, kterou můžeme zvolit, je skutečně ta vládní, ale tu nepovažuji z několika důvodů za nejlepší.

Samozřejmě snaha lidem, kteří i tak už mají třeba hluboko do kapsy, kompenzovat ušlý příjem, aby se jich ta situace nedotkla nějak tíživě, je určitě namístě, ale volit takovou výši, která mezi nimi a lidmi, kteří stále chodí do práce, setře jakýkoliv rozdíl, tak nepovažuji za dostatečně obhajitelnou a považuji to doslova za morální hazard pro ty, kteří nakonec v té práci jsou. Zkrátka, když jste v práci, tak byste měl mít rozhodně nárok na mzdu, to samozřejmě nikdo ani nebudeme o tom diskutovat, ale když do ní nechodíte z jakýchkoliv důvodů objektivních, tak byste měl přece jenom vydělat nebo mít na příjmu trochu méně, protože je to prostě přirozený princip.

Devadesát procent, které tedy navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu, považuji za dostatečně motivační, oproti stávajícímu stavu šedesáti procent náhrady ušlé mzdy, ale zároveň férovější právě vůči těm, kteří v té práci jsou, pro kratší (?) pracují těm, kteří nikoliv. Myslím, že by to byl lepší kompromis z hlediska zaměstnavatelů, kteří samozřejmě velmi protestují proti tomu přístupu sto procent mzdy na 14 dní. Je to cesta, která by i pro ně určitě byla přijatelnější, byť si myslím, že by si představovali ještě méně, ale vnímám ji jako určitý kompromis.

Přístup musí být nějakým způsobem proporcionální. Nelze prostě lidem, kteří jsou už měsíce na ošetřovném, starají se a pečují o děti, které nemohou chodit do škol, často se s nimi tedy také výrazně učí, tak ti dostávají sedmdesát procent. Ti, kteří jsou na kurzarbeitu, který zatím má u nás podobu tedy těch vládních programů Antiviru, taktéž. Ti, kteří jsou teď, nebo by měli jít do karantény, by měli mít sto procent. To považuji za naprosto nevyvážený přístup. A samozřejmě motivující k tomu - a neříká se mi to snadno, vím, že samozřejmě ne všichni takoví jsou, ale k tomu, aby se naopak hlásili kontakty, které jsou fiktivní. Takže je to ode zdi ke zdi.

Ve chvíli, kdy jsme v situaci, že lidé zapírají kontakty, které jsou skutečné, které opravdu proběhly, tak se to snažíme vlastně dělat tak, že je budeme motivovat k tomu, aby naopak si řekli, tak nahlas mě, jako že jsme se potkali, i když k tomu kontaktu nedošlo, zahltíme tím ještě více samozřejmě kapacity hygienických stanic a dostaneme se do situace, že ty nebudou už tuplem schopné trasovat všechny. Když se tedy bavíme o tomto motivačním prvku, tak bychom se také měli ale bavit o tom, jak je na to ten systém připraven. Není tady sice při projednávání tohoto bodu pan ministr zdravotnictví, ale určitě za vládu by měla zaznít i ta informace, jak se tedy Krajské hygienické stanice ještě více posílí oproti tomu současnému stavu.