S důsledky kuponové privatizace a s výsledky některých pokusů privatizovat významné firmy a odvětví se potýkáme do dneška. Byla to až vláda sociální demokracie, která po periodě divokého kapitalismu dokázala, že privatizace může být i o něčem jiném, než o pouhém rozdání majetku spřízněným zájmovým skupinám. Privatizována byla například významná část finančního sektoru prostřednictvím strategických vlastníků a tento sektor dnes vykazuje solidní výsledky.
Česká republika patří k zemím, kde je podíl státního vlastnictví ve firmách spíše pod průměrem. Stát si drží svůj podíl v cca 290 podnicích. Je možné, že v budoucnu může význam některých svých podílů v těchto firmách přehodnotit a přistoupí k optimalizaci tohoto portfolia. Stejně tak ale není vyloučeno, že by se mohl naopak v budoucnu snažit získat opět vliv v některých firmách strategického významu, kde dříve ztratil vliv a kde vnímá potřebu znovu obnovit svůj vliv. Ať již ze strategických, nebo bezpečnostních důvodů.

V současné době není důvod ani pro privatizaci, ani pro opětovné získání kontroly kvůli energetické a surovinové bezpečnosti či potřeby vlastnictví kritické infrastruktury státu. I když vnímám snahy některých politiků mimo ČSSD rozprodat namátkou Čepro, MERO, či Letiště, je dobře, že tato vláda jako celek přistupuje ke státnímu majetku racionálně – tj. bez ideologických předpojatostí – a získání státní kontroly podniků ani privatizace jiných zkrátka není na pořadu dne.

A tak si stát nechává kontrolu v podnicích strategického významu: zde se jedná o podniky odvětví síťového charakteru: ČEZ, a.s., MERO ČR, a.s. nebo ČEPRO, a.s., Letiště Praha a Český aeroholding; stejně tak i v České poště, Lesích ČR, či v s. p. Povodí, které plní významnou službu veřejnosti, případně spravují určitý typ společenského zájmu a mají tedy pro stát strategický význam. Zvláštním případem je Budějovický Budvar, kde prvořadým zájmem státu musí být chránit uznávanou značku a tradiční výrobu.

Primárním cílem vlastnické účasti státu v podnicích není bezpodmínečně vytváření zisku, nicméně i stát musí ke svému vlastnictví přistupovat jako řádný hospodář a přiměřená ziskovost je žádoucí. Výsledky hospodaření pak ukazují, že podniky jako je např. Budějovický Budvar, ČEZ, ČEPRO apod. přinášejí státu značný zisk, který není pro hospodaření státu zanedbatelný.

Ing. Michal Pícl, předseda Ústřední odborné komise pro evropské záležitosti