Návrh nařízení konkrétně posiluje spolupráci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), nově vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a národních orgánů. Zatímco OLAF by se nově měl zabývat především správním šetřením a prevencí, pravomoci k vyšetřování a stíhání by měly přejít na EPPO. Ten má začít fungovat v roce 2020. Možnost vyšetřovat přímo na místě má přispět k užší spolupráci s místními orgány činnými v trestním řízení.

„Byť s řadou dotačních programů pro soukromě vlastněné obchodní společnosti nesouhlasím, jejich přidělování musí být každopádně spravedlivé. Je nutné mít na paměti, že peníze protékající Bruselem jsou i naše peníze, i když zrovna více dostáváme než přispíváme. Máme za ně zodpovědnost a musíme vymáhat řádné hospodaření,“ říká poslanec František Kopřiva, který se na výboru zhostil role zpravodaje tohoto dokumentu. „Souzení včetně rozhodování o trestu za podvody bude nadále plně v rukou národních států. Nicméně posílení nezávislé kontroly daní a dotací je v kontextu trestního stíhání českého premiéra rozhodně krok správným směrem.“

Za jednu z nejdůležitějších novinek, které nařízení zavádí, považuje Kopřiva povinnost pro hospodářské subjekty spolupracovat s EPPO během vyšetřování. Do usnesení také navrhl bod vyzývající k důsledné ochraně whistleblowerů, tedy zaměstnanců, kteří upozorní na nelegitimní či nezákonné praktiky organizace, ve které pracují.