Dobrý den, dámy a pánové,

chtěl bych vás tímto přivítat na půdě Poslanecké sněmovny na konferenci Změna klimatu v České republice – mitigace a adaptace. Jak je patrné z názvu této akce, budeme se dnes věnovat oběma těmto klíčovým oblastem, tedy snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobení se negativním dopadům. V případě České republiky se jedná zejména o sucho.

Jsem rád tomu načasování. My jsme to s panem ministrem Brabcem načasovali takto, protože příští týden, jak je známo, začíná v New Yorku Klimatická konference OSN. A toto setkání je vlastně již druhé. První jsme měli v rámci Rady pro vědu, výzkum a inovace, kdy jsme taky diskutovali s experty o tomto tématu.

První blok dnešní konference se zaměří na scénáře změny klimatu a národní perspektivu. Druhý blok ukáže mezinárodní perspektivu a různé pohledy na výzvy spojené s potřebou transformace ekonomiky a společnosti do roku 2050, kdy si vyslechneme i zkušenosti našich hostů ze Slovenska a Velké Británie. Třetí a čtvrtý blok se následně budou věnovat problematice adaptace na změnu klimatu a jejích dopadů v ČR.

Změna klimatu a její dopady jsou jedním z nejdůležitějších témat současnosti nejenom ve světě, ale samozřejmě i v České republice. Týkají se totiž horizontu následujících dekád, kdy naše současná rozhodnutí ovlivní nejen naši ekonomiku a ekonomickou konkurenceschopnost, ale třeba i potravinovou soběstačnost a kvalitu života nás všech i budoucích generací.

O závažnosti situace na globální úrovni vypovídají poslední zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu, ať již se jedná o Zvláštní zprávu ke globálnímu oteplení o 1,5 stupně nebo o aktuální zprávu k emisím skleníkových plynů z využívání krajiny, zemědělství a lesnictví.

Ani v České republice už nelze probíhající změnu klimatu přehlédnout. Rok 2018 byl nejteplejší v historii měření, a to nejen v České republice, ale v celé Evropě. Po řadě let provázených ničivými povodněmi naše země čelí již několik let trvajícímu suchu. Bezprecedentní kůrovcová kalamitu, která likviduje naše lesy, způsobuje z velké části právě mimořádně teplé počasí a sucho posledních let.

Nejde přitom jen o velké hospodářské škody, výrazně se totiž mění tvář celé naší krajiny. I my v České republice se proto musíme připravit na dopady změny klimatu a pečovat o naši krajinu s péčí řádného hospodáře. Potřebujeme změnit složení našich lesů, obnovovat původní říční koryta a mokřady, vrátit do české krajiny meze a remízky a tak dále.

Vláda si současnou situaci dobře uvědomuje. Proto jsme již ve svém programovém prohlášení vyjádřili odhodlání udělat maximum pro to, abychom vodu maximálně zadrželi v krajině a půdu chránili před záborem a erozí. Právě opatření proti suchu a snahu o zadržení vody v krajině považujeme za věc nejvyššího veřejného zájmu. To jsme ostatně vyjádřili vznikem Národní koalice pro boj se suchem.

V listopadu 2018 Evropská komise představila dlouhodobou strategickou vizi přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice do roku 2050.

Česká republika se hlásí k cíli Pařížské dohody, tedy dosáhnout ve druhé polovině století klimatické neutrality. Zároveň ale spolu s dalšími členskými státy, jako Polsko, Maďarsko, Estonsko a ještě v březnu i Německo, které následně změnilo svoji pozici, jsme vyjádřili oprávněné obavy z dopadů na naše hospodářství a mezinárodní konkurenceschopnost průmyslu. Evropská unie se svým devítiprocentním podílem na světových emisích musí požadovat ambiciózní cíle nejen od ostatních významných světových emitentů v čele s Čínou a USA, ale i od dalších přímých konkurentů našeho průmyslu, jako je třeba Turecko, jehož ocelářství například přímo konkuruje tomu evropskému.

Česká republika jako vysoce průmyslová země, jejíž energetický mix však stále do značné míry závisí na uhlí, patří mezi státy s nejvyššími předpokládanými náklady dekarbonizace.

Transformace naší ekonomiky směrem ke klimatické neutralitě tak musí být nejen nákladově efektivní, ale zároveň i spravedlivá z hlediska rozdělení břemene mezi členskými státy a kompenzace dopadů na nejvíce postižené regiony a občany. V tomhle směru máme absolutně jednotnou pozici s Polskem.

Národní podmínky jednotlivých členských států musí být plně respektovány, stejně jako právo na stanovení vlastního energetického mixu. Česká republika nadále vidí jádro jako perspektivní bezemisní energetický zdroj, který bude v našich podmínkách klíčový pro dekarbonizaci v kombinaci s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a podporou energetické účinnosti a úsporami v průmyslu i v domácnostech.

My stále nerozumíme tomu, proč Evropská komise považuje jádro za nečistý zdroj. Já jsem k tomu opakovaně vystoupil a určitě uděláme všechno pro to, abychom přesvědčili Evropskou komisi, že se mýlí.

Já jsem přesvědčen, že dnešní vystoupení a debaty na této konferenci budou pro vás všechny zajímavé a přínosné a poskytnou nové impulsy nejen pro vás osobně, ale i pro politiku České republiky v této oblasti.

Já samozřejmě budu zastupovat, tedy dostal jsem tu čest zastupovat Českou republiku místo pana prezidenta na konferenci v New Yorku. A já chápu, že klima je velký hit. Ale já určitě ve svém vystoupení v New Yorku budu mluvit o tom, jaká je vlastně role OSN. Je potřeba také si říct, co se děje v našem světě. Že to není jenom problém klimatu. Že ročně zemře 5,5 milionu dětí mladších pěti let, že 250 milionů dětí nebude mít možnost chodit do školy a miliarda lidí nebude mít co jíst. A více než dvě miliardy obyvatel nebudou mít dostatek pitné vody.

My jsme začali s přáteli v Izraeli organizovat konferenci panem ministrem Brabcem ohledně vody a teď ve čtvrtek v tom budeme pokračovat. Takže já chápu, že klima je velký hit, ale je potřeba se zamyslet, jak funguje dnes OSN, jaká je jeho role. Proč vlastně nefunguje Bezpečnostní rada OSN a tyto věci.

Když se zeptáte lidí ve světě, co je hlavně zajímá, tak jsou to hlavně péče o zdraví, přístup ke vzdělání, nezaměstnanost, nedostatek potravin. Klimatická změna posledně skončila na 16. místě. A je potřeba o tom mluvit skutečně objektivně. A je potřeba také vnímat, že není možné to přehánět. Není možné mluvit o tom, že kvůli klimatu nebudeme mít děti, že kvůli klimatu budeme vegetariáni.

Já jsem i vystoupil na Evropské radě s velice objektivním projevem. Ptal jsem se kolegů z Evropy, jakým způsobem tedy donutíme ty ostatní. Protože my skutečně snižujeme emise. Za 18 let snížila Evropa o 20 milionů tun CO2. Zbytek světa navýšil o 1050 milionů tun CO2. O tom bude ta debata a je potřeba k tomu přistupovat racionálně. A ne aby se z toho stalo nějaké fanatické náboženství. Takže já věřím, že i tato konference k tomu přispěje.

Děkuji vám za pozornost.

Andrej Babiš
předseda vlády