Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

dovolte, abych vás informoval o pozicích vlády a o programu mimořádného jednání Evropské rady, které se koná 1. února v roce 2024 tedy za pár dní. Prozatím jediným bodem, tématem této mimořádné rady je střednědobá vize víceletého finančního rámce pro aktuální období. Tedy pro to období 2021–27. Netvrdím, že to nakonec tak musí za všech okolností být, některé členské státy by třeba uvítaly i některá další témata, abychom se jim věnovali. Ale myslím, že převládá názor, že zůstane pro tuto mimořádnou radu v platnosti jenom ten jeden bod.

Cílem České republiky na tomto jednání je, abychom nalezli politickou shodu na finálním kompromisu nad revizí dlouhodobého rozpočtu. Tu shodu, kterou nebylo možné nalézt na jednání řádné Evropské rady v prosinci. A nebylo ji možné nalézt proto, že Maďarsko mělo jiný názor než zbývajících 26 členských států.

Ta mimořádná Evropská rada bude mimořádná i v tom, že se nepředpokládá to, že bychom přijímali nějaké závěrečné usnesení nebo závěry. Tedy tím výsledkem jednání mohou být – ty výsledky jednání budou jenom dva. Buďto schválíme předložený kompromisní návrh na úpravu víceletého finančního rámce, anebo tu shodu nenajdeme a neschválíme ho.

My jsme na tom jednání v prosinci – to tady jenom krátce připomenu – podpořili ten kompromisní návrh, který odpovídal prioritám České republiky. To znamená, navýšení finančních prostředků, nové finanční prostředky byly v minimální míře. Podařilo se zachovat úroveň potřebné podpory Ukrajině. A součástí návrhu byla i část: podpora pro členské státy, které hostí na svém území větší počet uprchlíků z Ukrajiny tedy pro České republiky. Tyto tři základní priority nebo základní podmínky pro nás tam byly naplněny, a proto jsme byli spokojeni s tou kompromisní verzí. V souladu s tím budeme postupovat i dál. Budeme podporovat také zachování takzvaného balíčkového přístupu.

Česká republika patří k těm zemím, které nechtějí otevírat ty části, které už jsou domluveny, kde už jsme dosáhli shody. Bavíme se jenom o těch, kde ta shoda není. Budeme se samozřejmě snažit, aby ta jednomyslná podpora byla, protože pokud to neschválíme, tak to má spousty dopadů. Ale jednou z variant, jak postupovat dál, tak je hledat společné řešení na půdorysu 26 členských států. To samozřejmě také jde, ale je to mnohem administrativně náročnější. Takže to není námi preferovaná varianta.