Vážený pane prezidente, dámy a pánové,

s nikým se nesetkávám tak často a tak rád jako s panem prezidentem a mým přítelem Andrejem Kiskou. To, že jsme přátelé, neznamená, že se ve všem shodujeme. Ostatně neznám přátele, kteří by se ve všem shodovali.

A zatímco nyní jsme absolvovali jednu túru historickou lokomotivou, mimochodem rychlíkovou lokomotivou, tak nás čeká začátkem října setkání prezidentů Visegradské čtyřky na Štrbském plese, 28. října jsem pozval pana prezidenta Kisku do Vladislavského sálu. Na oplátku 30. října přijedu do Martina, pokud tam nebude pan Kotleba. Každý si může, Andreji, klást nějaké podmínky, není-liž pravda? A u nás takovou podmínku přece jenom v tomto rozměru nemáš. Ale já myslím, že tam nebude. Když ho nepozvou, tak tam nebude.

Ale chtěl bych Vám, pro zvědavé novináře, sdělit naši dohodu, že pan prezident Kiska, který je rozhodnut opustit nevděčnou roli slovenské politiky, přijede na rozloučenou na jaře, ne v zimě, Andreji, ale na jaře, ne do Prahy, ale do Lán, a já se vynasnažím, aby měl několik hezkých dní ne jenom v lánském zámku, kde Tomáš Masaryk organizoval celou řadu akcí, ale například i v oboře, která je, pokud jsem správně informován, největší středoevropskou oborou, takže doufám, Andreji, že se Ti v Lánech bude líbit, a že budu moci oplatit Tvoje pohostinství.

neděle 29.07.2018