Molekula koronaviru. Vídáme ji v televizi, v novinách, na každé web stránce je na čelním místě.

A proč o ní mluvím i já?

Protože mi nedávno jeden velmi dobrý přítel řekl, že si příroda jen dělá pořádek, že možná uznala za nutné, provést jakousi, nemám to slovo vůbec ráda, ježí se mi při něm všechny chlupy na těle, prostě, že provádí „selekci“. „No to snad nemyslíš vážně???“ byla má bezprostřední reakce. A když o tom přemýšlím nyní, nezměnila bych na své odpovědi a současně otázce, vůbec nic.

Za prvé i příroda podléhá vyššímu řádu a to řádu Božímu a za druhé Bůh nás má rád a ani v nejmenším nechce a nikdy nebude lidstvu (svým dětem) ubližovat a škodit.

Ale pojďme se na koronavirus podívat blíže.

Kde se vzal?

V současné době „frčí“ dvě základní teorie (trochu mě překvapují UFOlogové, že ještě oni nepřišli se svou troškou do mlýna).

Tedy ty dvě teorie: 1) Uměle vytvořený, laboratorní, prchnuvší virus a za 2) Přírodní adaptace již dříve známých rodů virů.

S dovolením se přikláním k variantě 2.

Něco si o ní pojďme, od základu, říci.

Koronavirus (Coronavirus) je společné označení pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Orthocoronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus - nazvaný SARS-CoV (Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus), původce nemoci SARS a nový druh betakoronaviru, nazvaný MERS-CoV (Middle East respiratory syndrome coronavirus), který způsobuje obdobně závažné onemocnění MERS.

COVID-19, je nový typ betakoronaviru- SARS-CoV-2, patřící do stejného druhu jako SARS-CoV.

Všeobecně koronaviry dosahují velikosti kolem 120 nanometrů.

Koronaviry byly původně známy jen jako původci infekcí zvířat – ptáků a savců. Jednalo se o jednotlivé formy rodu Alphacoronavirus, které způsobovaly např. virové infekce drůbeže a jiných ptáků, ale i skotu nebo domácích zvířat (psů a koček). Od 60.let 20.století byly zjištěny i u lidských onemocnění.

K roku 2020 je známo 7 typů lidských koronavirů.

Stále neznáme přesný původ nového koronaviru. Vzorků zvířecích koronavirů je pořád poměrně málo. Uvažuje se o přirozené adaptaci v jiném hostiteli, než je člověk. Tato hypotéza je založena na rozdílech v genomech netopýrů a luskounů. Vzorky koronavirů jsou velmi podobné, avšak nesedí perfektně. Zatím žádný není potvrzen jako přímý předchůdce SARS-CoV-2. Je možné, že SARS-CoV-2 neškodně koloval populací několik let. Původní verze SARS-CoV-2 se mohla přenést na člověka a teprve zde získat některé další mechanismy potřebné k vypuknutí celosvětové pandemie.

Analýza genomických dat SARS-CoV-2 a dalších koronavirů ukazuje, že receptory, vázající domény viru, jsou tak efektivní, že vznikly díky přírodní adaptaci. Srovnáním sekvencí genomů jednotlivých koronavirů, se soudí, že virus vznikl přirozeným výběrem.

Nemocnice v New Yorku se chystá využívat krev pacientů, kteří se zotavili z onemocnění COVID-19, jako možný zdroj protilátek.

Řeč je o krevní plazmě, frakci krve, která u lidí, kteří se z COVID-19 úspěšně uzdravili, obsahuje cenné protilátky. Metoda je označována jako „pasivní protilátková terapie“, neboť jde o externí dodávání protilátek a nikoli vytváření vlastní imunity, jako je tomu u očkování. Již v roce 1918, při pandemii viry chřipky H1N1, více než 1700 pacientů tehdy obdrželo krevní sérum od přeživších.

Úspěch zaznamenala terapie rovněž během epidemie nemoci SARS v letech 2002-2003. Krev přeživších byla rovněž úspěšně testována v nejméně dvou ohniscích viru ebola v Africe.

Po aplikaci u závažně nemocných pacientů vědci doufají, že by tento přístup mohl být stejně úspěšně použit jako preventivní opatření u lidí, kteří jsou COVID-19 každý den vystaveni - lékařů, zdravotních sester a dalších pracovníků, kteří v boji s pandemií zastávají esenciální role a čelí viru v první linii.

Tak toliko odborné stati. Ale co pro nás znamená koronavirus jako pro křesťanskou společnost? Co pro nás vlastně znamená jakákoli pandemie nebo tragédie tak obřích rozměrů?

„V této mimořádné době nastal čas tříbení charakterů a odhalování skrytého“, říká papež František.

Nabývají na aktuálnosti tři základní věty:

• Nikdy není pozdě začít opravovat to, co je rozbité!
• Nikdo není zbytečný!

a

• Každý z nás může konat dobro, kterému věří!

Pokud žijeme ve víře, víme důležitou věc: Důvěřovat je víc než rozumět. Můžeme důvěřovat Bohu, že bez jeho vědomí nám nespadne ani vlas z hlavy, ale nemusíme umět vysvětlit, co přesně se děje a proč.

„Všichni jsme v nynějším tažení proti koronaviru na jedné lodi“, prohlásil dále papež František a pokračoval „Neprostupná temnota se snesla na naše náměstí, ulice a města, zmocnila se našich životů a vše naplnila ohlušujícím tichem a bezútěšnou prázdnotou. Bouře obnažila naši zranitelnost a odhalila falešné a zbytečné jistoty, na kterých jsme stavěli naše plány, projekty, zvyklosti a priority a ukázala na to, jak jsme zanedbávali a vzdávali věci, které naše životy a naši společnost vyživují, udržují a posilují.“

V dnešní době můžeme pozorovat, aktuálně i na současné koronavirové pandemii, jak smrt děsí moderního člověka. Ne, že by středověkého člověka neděsila. Určitě ano. Smrt je odvěkou „výzvou“ pro každého lidského tvora. Vždyť i poutník z Komenského Labyrintu pozoruje, jak každý „s hrůzou, naříkáním, strachem a třesením, duši pouští, nevěda, co se s ním stane a z světa kam se octne“.

A proto je má úvodní věta mementem. Začněme věřit, začněme uvažovat o sobě v konfrontaci se světem a s ostatními lidmi, zamysleme se sami nad sebou a hlavně věřme! Věřme ve vítězství nad zlem a vítězství začne věřit v nás!

Lenka Procházková, členka OV, KV KDU-ČSL Liberec

Převzato z kraj-liberecky.kdu.cz