Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

Pan ministr nás seznámil se situací a s předlohou novely zákona o pedagogických pracovnících a současně nám nastínil také situaci v regionálním školství. Po pravdě řečeno, je to situace, kterou musí řešit, a nikdo mu to v tuto chvíli nezávidí. Chtěla bych ocenit, že pan ministr školství učinil několik zásadních kroků pro to, aby dokázal stávající situaci napravit, resp. aby vytvořil podmínky pro to, aby situace nebyla tak bolestivá pro učitele, kteří nemají patřičné vzdělání. (Šum v sále.)

Pro vás, kteří se ve školství nepohybujete, bude možná důležitá drobná rekapitulace. V roce 2004 byl přijat zákon, který definuje povinnou pedagogickou přípravu pro učitele s tím, že bude platit od 1. 1. 2005. Předpokládalo se, že učitelé, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, si ji budou moci doplnit. Protože se to ukázalo nereálné, bylo rozhodnuto a přijato zákonem, že se prodlužuje doba, ve které si mohou učitelé tuto kvalifikaci doplnit. Nejdříve se prodloužila o pět let a v roce 2009 o dalších pět let. Dostali jsme se tedy k číslu deset let, během kterých měli učitelé možnost si pedagogickou způsobilost si dokončit.

Je to zneklidňující téma. Já to celkem chápu, pane předsedající.

Vrátíme se tedy do našeho školského systému. Znovu opakuji, během deseti let byly lepší nebo horší podmínky pro doplnění kvalifikace pedagogů. V roce 2014 se dostáváme opět do situace, kterou už řešila sněmovna v roce 2009, a to je nedostatečnou kvalifikací pedagogických pracovníků.

Pan ministr už zmiňoval, kolik / jak asi velký počet pedagogických pracovníků je tímto zákonem dotčen. Řekl, že je to 17 tisíc. Já doplním, že podle šetření Ministerstva školství více než 6 tisíc učitelů už nastoupilo do toho vzdělávacího procesu. A ta cesta, a to je nesmírně důležité, je stále otevřená. Učitelé mají možnost ještě v letošním akademickém roce nastoupit na studium a splnit tak podmínku danou zákonem, a tím pádem se jim otevírá cesta, aby naplnili podmínky, které po nich zákon vyžaduje.

Důvodová zpráva nemluví o tom, kolik učitelů už svoji povinnost takto naplnilo. Pracovně říkáme, někteří učitelé svůj domácí úkol splnili. Já jsem si plně vědoma toho, že ať rozhodneme jakkoliv, bude to rozhodnutí, které bude část učitelů frustrovat, protože ti, kteří se skutečně poctivě připravovali, protože věřili a předpokládali, že zákon bude platit, doplňovali si svoje vzdělání, cestovali často přes půl republiky ve svém volném čase, investovali čas, peníze, aby naplnili literu zákona.

Chtěla bych ocenit především ty, kteří si počínali takto zodpovědně, ředitele, kteří dbali na to, aby jejich učitelský sbor měl plnou kvalifikaci. Stojí za to také ocenit pedagogické fakulty, které udělaly opravdu v krátké době na popud pana ministra školství obrovský kus práce a otevřely programy, aby mohly nabídnout studentům-pedagogům doplnění vzdělání.

Máme-li brát školství a vzdělání vážně, musíme dělat kroky, které vážnost školství a vzdělání podpoří. Jestliže platí zákon pro všechny, měl by platit také pro učitele. O čem dál se chceme v budoucnosti bavit, pokud učitelé zpochybňují, že formalizované vzdělání má vůbec smysl. Musím říct, že je to jenom velmi malá část učitelů, která se takto chová. 

Značná část jich podmínky přijala a pilně se na podmínky, stanovené zákonem, připravuje. Neumím si představit, že bychom takto licitovali, kdyby se jednalo o lékaře nebo o advokáty. Chtěla bych znovu připomenout, že ten systém je jim stále otevřený,a pokud začnou v letošním roce studovat, splní podmínky zákona a budou považováni za nerizikové, ti, kteří se kvalifikují.

V minulosti jsme tady vícekrát narazili na to, že klesá prestiž učitelů. My ji chceme podpořit, chceme ji posilovat, jak tím hmotným oceněním, tak i tím, že jim bude společnost dávat tu váhu, kterou si zaslouží. Pokud to školy a učitelé myslí se sebou vážně, měli by přistoupit na to, že budou respektovat zákon.

Dovoluji si tedy podat návrh na zamítnutí této novely v prvním čtení.