Snaha úředníků Evropské unie o regulaci skoro všeho ovlivňuje negativně čím dál tím více stamiliony jejich obyvatel a nevypadá to, že by od tohoto svého úsilí chtěli ustoupit. Spíše naopak. Tendence úředníků a orgánů EU o přerozdělování, dotování, ochranu a napravování, tedy regulaci značně sílí. Každý z těch desetitisíců úředníků musí přece prokázat svoji důležitost a samozřejmě i opodstatněnost svého místa. A jak známo, odtrhnete-li úředníkovi od ruky razítko, nové mu doroste rychleji než ještěrce ocásek.

„Co se hýbe, je třeba zdanit. Když se to ještě hýbe, je třeba to regulovat. Když se to přestane hýbat, začneme to dotovat.“ Tato slova, která jsou připisována Ronaldu Reaganovi (někdy též Margaret Thatcherové) by se měla do kamene tesat. Stejně tak její výrok „Je ironické, že právě v době, kdy země jako Sovětský svaz, které se pokusily řídit vše z jednoho centra, zjišťují, že úspěch spočívá naopak v decentralizaci moci, někteří představitelé Evropského společenství zjevně chtějí činit kroky přesně opačné."

Ronald Reagan již v roce 1981 řekl: „My, kteří žijeme ve svobodných tržních společnostech, jsme přesvědčeni, že růst, prosperita a taktéž lidské naplnění vznikají a rostou zdola nahoru, nikoli od vlády směrem dolů. Pouze je-li lidskému duchu dopřáno vynalézat a vytvářet, pouze jsou-li lidé hmotně zainteresováni na hospodářských rozhodnutích a jejich úspěchu – pouze tehdy může společnost zůstat ekonomicky živá, dynamická, progresivní a svobodná. Důvěřujte lidem. To je nevyvratitelné poučení z celého poválečného vývoje, jež popírá představu, že rigidní státní kontrola je pro ekonomický rozvoj zásadní.“

Jako příklad, kdy se nepromyšlené regulování může vrátit jako bumerang, uvedu subvence EU do mlékárenství v roce 2009. Převážně díky nadprodukci, výkupní ceny mléka počátkem roku 2009 mimořádně klesly až na 0,20 Eura za litr. Místo omezení produkce, což by stabilizovalo ceny, EU znovu přidělila dotace producentům. Následkem toho EU vyvážela mléko do celého rozvojového světa, zejména do Afriky, za tyto dotované, a pro Afriku dumpingové ceny, což likvidovalo existenci místních zemědělců v nejchudších zemích světa a přitom uměle udržovala nadprodukci mléka. Někteří z těchto afrických farmářů, kteří přišli o živobytí, potom migrovali třeba do EU, čímž zatěžovali její sociální rozpočet. A kruh se uzavírá. Podobných příkladů neuvážených a nedomyšlených regulací lze uvést spoustu.

Jsem přesvědčena, že současná EU se čím dál více vzdaluje svému původnímu poslání. Je tedy nejvyšší čas se zastavit a pokusit se vrátit Evropské unii smysl a původní myšlenku, pro kterou byla vytvořena. Pokud se nám to nepodaří, rozsype se nám tento projekt vlastní vahou pod rukama.

Dobrými předsevzetími je dlážděna cesta do pekel – Samuel Johnson

JUDr. Kateřina Radostová, kandidátka č. 3 hnutí Úsvit do Evropského Parlamentu