Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně a ministři, vážené kolegyně a kolegové,

dovolte mi, abych předložil svoji zprávu zpravodaje ohledně návrhu zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu číslo 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Ono hodně už tady řekla paní ministryně. Omlouvám se, pokud se budu opakovat.

Zhruba řečeno, v návrhu zákona jde o řešení několika základních problémů, a to zejména o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a o zrušení odpočtu úroků z hypoték na vlastní bydlení. Vládní návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň již nezaplatí nikdo, kdo nemovitost nabyl nejpozději v prosinci 2019, to znamená, vklad do katastru byl učiněn v prosinci 2019 nebo později.

Návrh dále upravuje prodloužení časového testu pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení, a to zpětně na deset let, tak říkala paní ministryně. Prodloužení časového testu bude účinné pro nemovitosti nabyté po 1. lednu roku 2021. Cíl je jednoznačný - omezit prostor pro spekulaci na realitním trhu.

Druhá změna se týká zrušení možnosti uplatňovat si odpočty úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Odpočty úroků si bude moci ještě uplatňovat každý kupující, který nabude nemovitost nejpozději v prosinci roku 2021. To znamená, že pro nemovitosti nabyté období od prosince 2019 do prosince 2021 platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně. Cílem opatření je povzbudit trh s nemovitostmi negativně ovlivněný koronavirovou krizí a podpořit dostupnost vlastního bydlení. Cílem návrhu zákona z dlouhodobého hlediska je zlepšit dostupnost bydlení ve vlastním pro mladé lidi, kterým v okamžiku po nákupu domu či bytu zbude víc peněz v hotovosti.

Vzhledem k navrhovanému zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ztratí mnohá ustanovení zákona o daních z příjmů, na která se návrh odkazuje, svůj význam a účinek, čímž se stanou obsoletními. Proto tak, jak říkala paní ministryně, je potřeba příslušné části zákona vypustit.

Za současného stavu, kdy se společnost potýká s pandemií způsobenou šířením viru SARS Covid, musíme se vypořádat s dopady tohoto viru na společnost, tak tento návrh zákona je také reakcí tady na tuto situaci. Předpokládaným přínosem zrušení daně má být zejména růst investic do nemovitých věcí z důvodu snížení pořizovacích nákladů a navýšení příjmů státu z ostatních daní, zejména z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Současně se sníží administrativní náročnost správy daně pro poplatníky, kterým odpadne povinnost podávat daňové přiznání nebo nutnost vynakládat finanční prostředky za odbornou pomoc ve věci podání přiznání dani z nabytí nemovitých věcí, případně vedení daňového řízení. Navíc nabyvatelé nemovité věci nebude zatěžovat další povinnost, a to jak po stránce finanční, tak po stránce časové, kterou je přiložení znaleckého posudku vypracovaného akreditovaným znalcem v případech stanovených zákonným opatřením. K úspoře dojde i na straně státu, kde již nebude potřeba tisknout formuláře daňového přiznání a investovat do technické podpory státu daně z nabytí nemovitých věcí, tak jak tady hovořila paní ministryně.

Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by státní rozpočet přišel po zbývající část roku o výnos ve výši 10,6 mld. korun, a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 mld korun. Naopak pozitivní dopad zrušení uplatňovaných odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení na veřejné rozpočty je odhadován ve výši asi 5 mld. Předložený návrh zákona je pragmatickým řešením, na kterém vydělá každý. Závěrem bych se potom, až bude prostor, tak bych s dovolením se přihlásil ke zkrácení lhůty na vypořádání tohoto zákona mezi prvním a druhým čtením.

Děkuji.