Dobrý den. Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, pane ministře, dámy a pánové, nejprve velké poděkování. Chtěl bych velmi poděkovat, že se mně na čtvrtý pokus, nebo na pátý možná, povedlo zařadit tento tisk na projednávání do Poslanecké sněmovny. My jsme ho poprvé navrhli v září, kdy jsme podle dostupných statistických dat došli k závěru, že právě skupina samoživitelek a samoživitelů v ČR je tou skupinou, na která ta šílená koronavirová krize okolo nás dopadá obzvlášť krutě.

Pokud někdo z vás už viděl a měl k dispozici, vyšla nejnovější čísla od STEMu. STEM se zabýval právě otázkou samoživitelů, z čehož vychází, že tato krize se nějakým způsobem dotkla až 80 % z nich. Já bych byl velmi rád, kdybychom v těch dalších debatách o tomto zákoně, případných pozměňovacích návrzích, které by přišly, nedebatovali tím pohledem na tuto skupinu jako na potenciální podvodníky. Jistě se mezi nimi najdou promile nebo procenta lidí, kteří se budou pokoušet zneužít té státní pomoci, to je koneckonců u každé jednotlivé sociální dávky. Ale nejdříve se zamysleme nad tím důvodem, zda tato pomoc má nějaké opodstatnění, má nějaký důvod.

A z našeho pohledu a podle dat, která vám krátce doložím, jednoznačně ano. Lidé, kteří zůstávají sami na dítě, ať už z důvodu rozvodu, nebo jsou to vdovci nebo vdovy, mají v této době obrovitánské problémy především v těchto segmentech: Zvládání distanční výuky svých dětí. Kombinovat tu péči o dítě, věnovat se dítěti, nemít toho druhého partnera a zároveň se pokusit zabezpečit živobytí pro svou rodinu, je mnohdy věc nesmírně těžká. Co se práce týče, tak 11 % samoživitelů, což je velké číslo, už během té jarní vlny pandemie, ztratilo svou práci. Polovině rodičů se příjem snížil o částku 3 až 5 tis. korun, dalších 20 % rodičů samoživitelů, přišlo o 5 až 10 tis. korun měsíčně, což v případě mnohých z nich je otázka skutečné hranice chudoby, pádu do ní, pádu do zadlužení, pádu do exekuční pasti v budoucnosti.

Vysoké náklady na život a neplacení výživného, to je další problém, který se samoživitelů dotkl. Podle statistiky vycházející z těch průzkumů, o kterých jsem hovořil, v současné době přestalo 13 % bývalých partnerů zcela platit alimenty a výživné. Samozřejmě, že to je postižitelné, samozřejmě, že to je trestný čin, nicméně k těm penězům se tak snadno samoživitelé a samoživitelky nedostanou. Zaznamenali jsme také obrovský nárůst této skupiny obyvatel v zájmu o potraviny z potravinové banky. Chtěl bych poděkovat i všem poslanců, kteří podporují potravinové banky v tomto roce je to potřeba více, než kdy předtím. A nezapomeňme na ně ani v dubnu, kdy by měla být plánována další sbírka pro potravinové banky, pravděpodobně možná nebude, tak to alespoň individuálně vyřešme a potravinovým bankám pomozme, jak jen toho jsme schopni.

Dalším reálným problémem, který je uváděn ve výzkumu problému samoživitelů, je to, že děti samoživitelek a samoživitelů musely opravdu omezit své aktivity v průběhu léta, musely omezit nejrůznější sportovní aktivity, nemají dostatek nutricky hodnotných potravin. 40 % dotázaných samoživitelek se shodlo na tom, že svým dětem nekupují v nějaké vyšší kvalitě a větším rozsahu ovoce a zeleninu, což je samozřejmě také potenciální problém i pro prevenci onemocnění těchto dětí, mladých lidí v budoucnu. Až 60 % rodičů samoživitelů se objektivně nemohlo finančně připravit na druhou vlnu pandemie, a do toho problému, ve kterém se teď ocitli, v té druhé a nadcházející třetí vlně pandemie, jsou prostě bez vlastního zavinění. Oni už veškeré své životní úspory prostě vyčerpali na ty vlny předcházející a ta situace je skutečně tristní.

Dobrou zprávou je, že se pokoušelo mnoho z nich najít přivýdělek, abych byl objektivní, až 14 % samoživitelů, kteří přišli o práci, se postupem času povedlo najít alespoň nějakou práci, kterou mohou zvládat vedle všech těch těžkých úkolů, které ten jejich životní úděl s sebou přináší. Vychází z toho celkově, že kolem 20 % lidí samoživitelek a samoživitelů, se mohlo dostat na samotnou hranici chudoby, což potenciálně samozřejmě znamená zátěž na sociální systém, i v budoucnu, i v té době postcovidové. A samozřejmě to potenciálně znamená už ty zmíněné exekuční pasti, dluhy, velmi nevýhodné, z kterých se prostě nebudou moci dostat, nebudou moci je splácet.