Tady doposud zaznívala taková relativně klidná slova o chození a nechození do práce, o tom, ať pan předseda vlády je schopen osobně čelit kritice, nepříjemným dotazům, ať je zodpovídá. Ale ještě tady nepadlo, že jde o naprostou neúctu vůči tomu zhruba 1 700 000 voličů, kteří zvolili opoziční strany, je to neskutečné číslo, když si to domyslíte, a tito voliči nemají šanci, aby se jejich volení zástupci dotazovali. Jenom připomenu, že Piráty volilo 546 000 lidí, ODS 572 000 lidí a tyhle statisíce lidí si musíme představit za nepřítomností pana předsedy vlády na interpelacích. Není to jen nějaké číslo. No, tak 24x byly písemné interpelace, dorazil 3x. Není to valné, pravda, 3x z 24 příležitostí, kdy se měli poslanci dotazovat a nebylo, kdo by jim odpovídal. Z těch mnoha set tisíc voličů, kteří našimi ústy nedostávají odpovědi na své otázky.

A já řeknu příklad takové otázky, kterou jsem dostala písemně - jsem hrubě nespokojená s odpovědí a nemám šanci se dozvědět konkrétní reakci pana premiéra. Je to něco, na co se mě ptají lidé ve třetím stupni invalidního důchodu. Skutečně ti, na kterých se, myslím, naprostá většina z nás tady ve Sněmovně a naprostá obyvatel naší země shodne, že na ně stát musí zejména myslet, musí na ně brát ohled a brát je v potaz. Jenže...

Já se jen chci vrátit k tomu, že tady máme legitimní dotazy, které trápí nejrůznější skupiny lidí, našimi ústy jsou vznášeny, a není možné se dozvědět odpověď, protože všechny tyhle statisíce až milióny občanů jsou panem předsedou vlády ignorovány tím, že nechodí na tuto jedinou možnost se v dostatečném časovém prostoru dostat na důležitá témata.